Jdi na obsah Jdi na menu
 


11.hodina Svařování a pájení

15. 8. 2008

11. hodina Svařování a pájení

Technologie svařování a pájení

 

Aby se kovy mohly spojit, vyžaduje většina svařovacích metod vytvoření vysoké lokální teploty. Typ zdroje ohřevu označuje často svařovací metodu ( plamenem, obloukové). Jedním z hlavních problémů při svařování je, že kovy reagují s atmosférou rychleji, když stoupá jejich teplota. Metoda, jak chránit horký kov před atakem atmosféry, je druhým nejdůležitějším rozlišujícím znakem (od svařování pod tavidlem po svařování v ochranné atmosféře).

Některé metody byly vyvinuty pro velmi konkrétní aplikace, zatímco jiné jsou flexibilní a pokrývají široký sortiment svářečských prací. Ačkoliv se svařování užívá zásadně pro spojování stejných i nestejných kovových částí, užívá se stále více k opravám a renovacím opotřebovaných nebo poškozených součástek. Roste také počet aplikací pro "navařování" nových součástek, jejichž výsledkem je povrch odolný proti korozi, otěru, nárazu a opotřebení. V těchto případech se pomocí svařování ukládá vrstva vhodného materiálu na levnější nebo houževnatější základní kov. Metoda svařování obloukem, poprvé zavedená koncem 19. století, však zůstává nejvýznamnější a nejvíce používanou technikou. Jak název napovídá, zdrojem tepla je elektrický oblouk vytvořený nejčastěji mezi svařovaným dílem a elektrodou nebo svařovacím drátem. Elektrická energie přeměněná na teplo vytváří oblouk o teplotě až 7 000°C, čímž se kovy roztaví a spojí. Zařízení se mohou lišit co do velikosti a komplexnosti, ale hlavní rozdíl spočívá v použití typu svařovacího materiálu. Do obloukového svařování patří ruční svařování elektrodami, svařování v ochranných plynech, TIG a svařování pod tavidlem.

 

Obloukové svařování

  Svařovací metody při kterých se svar vytváří tavením základního, případně i přídavného materiálu elektrickým obloukem hořícím mezi elektrodou a svařovaným materiálem.

 

 Ruční obloukové svařování obalenou elektrodou

  Obloukové svařování, které používá obalenou drátovou elektrodu. Mezi charakteristické rysy této metody patří: možnost svařovat v podstatě všechny materiály a ve všech polohách. Proto patřila po dlouhá desetiletí mezi nejzákladnější metody. Dnes její podíl na trhu klesá.

 

Obloukové svařování plněnou elektrodou bez ochranného plynu

  Obloukové svařování které používá tavící se plněnou elektrodu (plněný drát, trubičkový drát) bez ochranného plynu z jiného zdroje.

 

Svařování pod tavidlem

  Obloukové svařování tavící se elektrodou, při kterém se používá jeden nebo více holých, nebo plněných drátů, případně pásková elektroda. Oblouk je zakrytý vrstvou tavidla, kterého se část roztaví a vytvoří odstranitelný st?uskov??o?a? na svaru.

 

Svařování v ochranné atmosféře

  Obloukové svařování tavící se elektrodou při kterém jsou oblouk a oblast svaru chráněny ochrannou atmosférou.

 

- obloukové svařování tavící se elektrodou v intertním plynu

- obloukové svařování tavící se elektrodou v aktivním plynu

 - obloukové svařování wolframovou elektrodou v inertním plynu

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA