Jdi na obsah Jdi na menu
 


35.-39. hodina Pletací a šicí stroje

28. 12. 2008

Pletenina je plošný textilní útvar vzniklý provázáním jedné nebo více nití

Strukturou pletenin je způsobena značná roztažnost výrobků (až 100 %), dobrá prodyšnost, nemačkavost a náchylnost ke žmolkování.

Materiál

Nit se při pletení deformuje do kliček, jejichž vzájemným provázáním vznikají očka. Proto se pro pletení nejčastěji používají tvárnější příze s menším počtem zákrutů než například pro tkaniny.

Z vlákenných materiálů se uplatňuje zejména bavlna, vlna,hedvábí a skoro všechny druhy umělých vláken. Pro speciální účely se používají i příze z méně pružných vláken (len nebo dokonce sklo).

Staplové příze se musí před pletením napouštět parafinem, aby byly vláčné a hladké, hedvábí se ze stejných důvodů chemicky upravuje. Příze se podává pletacím strojům nejčastěji nasoukaná na konických cívkách s křížovým vinutím.

Materiál pro osnovní pleteniny se musí před zpracováním nasnovat, t.j. převinout na osnovní vály.

Příze na ruční pletení jsou zpravidla několikanásobně stkané, často jako efektní a v různých barevných kombinacích.

 Ruční pletení

Podle některých pramenů bylo ruční pletení známé v Itálii (a ve Španělsku) již ve 13. století.

Pletenina se zhotovuje s pomocí jehel z různých materiálů a s tloušťkou přizpůsobenou jemnosti příze.

Na zhotovení pleteniny ve tvaru pruhu stačí dvě jehly. Na jednu jehlu se nejdříve navléká řada oček. Druhá jehla se pak vpíchne do posledního očka, zachytí napnutou nit a protáhne ji očkem. Protože se nit provléká bez přerušení dalším očkem, jsou očka navzájem spojena a vytváří řádek spojený s předcházejícím. Jestliže se jehla vpichuje z přední strany a očko se protáhne zezadu dopředu vytvoří se lícní očko a při opačném postupu vznikne rubní očko.

Okrouhlá pletenina (hadice) se dá zhotovit jen s dvojicí jehel spojenou zaobleným drátem nebo se soupravou 4-5 jehel, u kterých se rozdělí očka na čtyři jehly a pátou se provádí vlastní pletení.

 Strojní pletení

 Z historie

První známý mechanizmus, kterým se napodobovalo (a částečně nahradilo) ruční pletení, byl anglický vynález z roku 1589 nazvaný „stocking frame“

Princip strojního pletení

Pletenina vzniká součinností různých nástrojů na pletacím stroji, z nichž nejdůležitější jsou pletací jehly.

Pletací jehla sestává v podstatě ze stvolu, nožky a háčku, který se musí v určitém momentě uzavírat a otvírat. Podle způsobu ovládání háčku se zpravidla rozeznávají tři druhy jehel:

  • • Háčková jehla, u které se pružný ocelový háček ovládá tlakem lisovacího zařízení

  • • Jazýček (snímek vlevo) je jedním koncem zachycen na stvolu jehly, ramínko se pohybuje tahem zpracovávané niti (kličky) a tak zavírá a otvírá průchod do (tuhého) háčku jehly

  • • U složené jehly (něm. Schiebernadel) funguje jako uzávěr průchodu do hlavice jehly kovové šoupátko umístěné v drážce jehly

Nové očko vzniká následovně: Staré očko je uloženo v háčku jehly, jehla se pohybuje směrem vzhůru, háček se otevře a očko klouže po stvolu směrem k nožce jehly. Do otevřeného háčku se mezitím vloží nová klička, jehla klesá, háček se uzavře a hotové očko se přehodí přes hlavici jehly a přidá k hotové pletenině.

Schéma zátažné vazby

 Zátažná pletenina

Jestliže jsou kličky propojeny vedle sebe podélným směrem, vzniká zátažná pletenina ( jak je schematicky znázorněno na vedlejším náčrtu). Červená nit vytváří kličky, kterými se provlékají (postupně, vedle sebe) v následujícím řádku černé kličky a tak vzniká řádek z oček - základní element zátažné pleteniny.

Kličky se mohou provlékat v mnoha variacích a tak vytvořit několik desítek druhů vazeb (žebrová, výplňková, interloková, žakarová atd).

Tvorba oček a jejich vzájemné provlékání jsou způsobeny určitým pohybem pletacích jehel. Na snímku vlevo je znázorněna činnost jazýčkových jehel okrouhlého pletacího stroje. Jehly jsou nejdřív otevřeny, při pohybu směrem dolů se postupně zavírají a pletiny stahují po odsunutí jehel hotová očka.

Na tomto pricipu pracují ploché, velkoprůměrové a maloprůměrové pletací stroje (automaty na výrobu punčochového zboží).

Zátažné pleteniny se také vyrábí na plochých (tzv. kotonových) nebo okrouhlých stojících, které pracují na principu současného pohybu všech jehel stejným směrem. Těmto strojům se říká stávky.

Vedle těchto se používají speciální stroje např. na výrobu lemů, hadic atd.

 Osnovní pletenina

Osnovní pleteniny jsou méně elastické než výrobky zhotovené zátažnou technikou, mají však o to stabilnělnější formu a nedají se párat.

Pletenina vzniká provázáním oček osnovních nití předkládaných pletacímu stroji v počtu několika tisíc v podélném směru.

Osnovní stávky pracují zpravidla s háčkovými jehlami v jednom lůžku. K hlavním pracovním orgánům patří (2-4) kladecí lišty a platiny. Při pletení se jehly nejdříve zvednou a kladecí lišty se dostanou do polohy nad jehlou a vykývnou tak, aby se nitě položily na dlouhé háčky jehel a spadly na jejich stvoly. Následuje předtažení kliček, lisování, nanášení a odhoz se zatažením. Strojům se říká také osnovní automaty, staví se až v šestimetrové pracovní šířce a dosahují maximálně 3000 otáček za minutu.

U rašlových strojů se používají jazýčkové jehly v jednom nebo dvou lůžcích. Jednolůžkový rašl má platiny, které plní pouze uzavírací funkci, jehly jsou vedeny v desce se žebry, přes která se nanáší a odhazují nitě. K pracovním orgánům patří srážecí drát, který uzavírá jazýčky jehel.

U dvoulůžkového rašlu se obě lůžka střídají v činnosti. Nepotřebuje uzavírací platiny, pletenina je držena v potřebné poloze vždy tím lůžkem, které právě neplete. Ke stroji může patřit až 11 lišt s kladecími jehlami, což umožňuje velmi bohaté vzorování.


Podobně jako u zátažných pletenin se zde ze základní vazby odvozuje řada variant (atlasová, plyšová, tylová atd.)

 Pletené výrobky

Jednotlivé druhy pletacích strojů se používají převážně na následující výrobky:

Pletací stroje

Příklady použití

Okrouhlé stroje s malým průměrem jehelního lůžka

punčochy, punčochové kalhoty, ponožky

Okrouhlé stoje maloprůměrové, dvoulůžkové

ponožky s plastickými a barevnými vzory

Okrouhlé stroje s velkým průměrem

metráž na dámské a pánské svrchní ošacení, prádlo, technické pleteniny

Zátažné pletací stroje ploché

módní ošacení

Osnovní stávky

metráž na výrobu prádla, košilovin, svrchního ošacení, ložní prádlo, ubrusy

Rašly

záclony, krajkoviny,potahoviny, technické textilie, geotextilie, sítě apod.

Zátažné stávky ploché

plošně tvarované módní výrobky (svetry, košile, halenky)

Osnovní pletací stroj byl vynalezen kolem roku 1780

 

Zpravidla se rozlišují tři druhy: osnovní stávky, rašly a háčkovací galonové stroje.

Osnovní stávky

Kladecí jehly položí kličky z osnovních nití na háčkové jehly tak, aby sklouzly na jejich stvoly a mezitím se položí nové kličky na špice jehel. Háčkové jehly se pak pohybují směrem k lisům, s jejichž pomocí se jehly uzavřou, očko se může stáhnout nahoru přes háček a připojit se k hotové pletenině.

Mimo háčkových se často používají složené jehly. Platiny mají za úkol přidržet pleteninu a odhazovat hotová očka.

Pletenina se tvoří naráz z velkého počtu nití (až několika tisíc), ze kterých vzniká při každé otáčce stroje jeden řádek oček vedle sebe. Očka z každé niti se spojují nad sebou do sloupce a sloupce jsou navzájem propojeny podle druhu vazby mezi sebou.

Jehly a všechny pomocné vazební nástroje jsou upevněny v lůžkách nebo na lištách probíhajích po celé pracovní šíři stroje kolmo k předkládané osnově. Pohyb pracovních orgánů je vždy závislý od pohybu celého lůžka nebo lišty (s výjimkou žakárových ústrojí).

Osnovní stávky se staví jako rychloběžné stroje (až 3500 obrátek/min.) s maximálně 5 kladecími lištami, se 7-12 jehlami na centimetr, s pracovní šířkou cca. 3,5-4,5 m.

Stroje jsou jsou většinou specializované na určitou skupinu výrobků. (Například kombinace: 2 kladecí lišty na konvenční s jednou kladecí lištou na elastickou přízi). Stávky jsou zaměŕeny na pleteniny na spodní prádlo, potahy na nábytek a automobilová sedadla, sportovní oděvy, pleteniny pro obuvnické účely, sítě atd

 Rašlové stroje

Název pochází údajně od Rachel, jména franzouské herečky z první poloviny 19. století.

Na nákresu vpravo jsou znázorněny pletací nástroje rašlu s žakárovým ústrojím. Kladecí jehly  přivádějí nitě základní osnovy  a jehly žakárového kladecího lužka  vzorovací nitě k jazýčkovým pletacím jehlám. Hotová pletenina se odvádí pod úhlem 180° k přiváděné osnově, (u osnovních stávků je to cca. 90°, tlak na jehly je tam vyšší). K pletacím nástrojům patří dále srážecí plech, který tlačí kladené kličky pod hlavice jehel a odhozový hřeben  s úkolem odhazovat hotová očka. Součástí žakárového ústrojí je vytěsňovací kolík.

Standardní rašly se staví s maximálně 6 kladecími lištami, se specilálním vzorovacím zařízením mohou obsahovat (obzvlášť k výrobě krajek) až 95 lišt. Stroje v jednoduchém provedení mohou dosáhnout rychlosti 1600 upletených řádků za minutu při pracovní šíři 3,3-6,6 m.

Moderní stroje jsou úzce specializované. Například rašly na síťovinu z řezané polypropylénové folie (pro zemědělské účely) se 4 jehlami na 10 cm se značně liší od strojů k výrobě pletenin na dámské prádlo nebo záclony z jemných polyesterových nebo polyamidových přízí(až 16 jehel/cm). Mezi oběma extrémy se nachází dlouhá řada typů vhodných např. k výrobě obalového materiálu, podkladového materiálu na povrstvené textilie, všech druhů sítí, vzorovaných tylů, bezešvého prádla (seamles) atd

 Háčkovací galonové stroje

se používají zejména k výrobě úzkých textilií, tedy stuh, prýmků, řetízků a pod., známé je však také použití k výrobě technických textilií.

Galonová pletenina sestává z vazby uzavřeného řetízku s provléknutou útkovou nití.

Stroj je vybaven karabinovými nebo jazýčkovými jehlami v jednom lůžku, odhazovacími platinami, podpěrnou lištou a vodiči útku.

Zatímco podpěrná lišta drži hotovou pleteninu, podloží vodiče útek pod jehly. Jehly se pak pohybují směrem dopředu, při zpětném pohybu se kolem nich ovíjí nové osnovní nitě, hotová očka se odhazují přes vrcholky jehel a tvoří nový řádek pleteniny. Vodiče útku se v té době posunuly a tak se připravily k novému kladení útkové niti.

Moderní stroje jsou specializované na různé druhy vzorování, dosahují až 300 obrátek/min. při pracovní říři 40-310 cm s dělením 4-10 jehel/cm. Pro vzorování se dá na strojích instalovat až 16 kladecích lišt.

Plochý pletací stroj

Plochý pletací stroj vynalezl Američan William Lamb v roce 1863. Pracuje zpravidla s jazýčkovými jehlami umístěnými v jedné řadě v jehlovém lůžku.

Postup výroby pleteniny

Jehly se pohybují jednotlivě v časovém sledu. Sáně se zámkem jezdí podél jehel a uchopí při tom patky jehel jednu po druhé. Tím, že patky prochází zakřiveným kanálem zámku, pohybují se nahoru a dolů, hlavičky jehel zachytí předloženou nit a vytváří kontinuálně řádek pleteniny.

 Vybavení stroje

Rozlišují se jednolícní stroje s jedním jehlovým lůžkem, oboulícní se dvěma lůžky postavenými vzájemně v pravém úhlu a obourubní se dvěma lůžky umístěnými v jedné rovině opatřenými dvojjazýčkovými jehlami (dnes většinou nahrazené upravenými stroji s jedním lůžkem). Pracovní šíře je 60-305 cm, jemnost 0,8-6 jehel/cm, maximální rychlost pletení je 1,3 m/vt.

Na jednolůžkových strojích se dají vyrábět pleteniny v prakticky všech známých vazbách, se všemi kombinacemi a

  • jako tzv. fully fashion, tedy části oděvů s přesnými tvary a velikostmi, které se musí jen sešít dohromady

  • jako hotové výrobky (knit and wear), které se nemusí sešívat.

Ploché pletací stroje se také stále vyrábí s ručním pohonem pro amatérskou pletařinu.

Okrouhlé pletací stroje

Na okrouhlých pletacích strojích se vyrábí textilie ve formě hadice o průměru od cca. 2 mm do 100 cm.

První stroje přišly do seriové výroby v roce 1856 jako stávky, okrouhlé pletací stroje (se samostatným pohybem jednotlivých jehel) se začaly výrábět asi o 5 let později

Činnost stroje.

Stroje jsou vybaveny jazýčkovými jehlami seřazenými do kruhu vedle sebe. Jehly se pohybují jednotlivě časově jedna po druhé v drážkách válce, který se během práce otáčí. Patky jehel jsou při tom uchopeny pevně stojícím zámkem, do jehož zakřiveného kanálu zapadají. Tímto způsobem dochází k pohybu jehel nahoru a dolů, přiváděná nit je zachycena hlavičkou jehly, vytvoří očko a provlékne je hotovou částí pleteniny.

Zámek a vodič niti spolu tvoří tzv. systém, na stroji je zpravidla instalováno několik sýstémů, jejich počet je totožný s počtem řádků, které se upletou během jedné otáčky stroje

 Maloprůměrové stroje

Jsou to stroje do průměru do 165 mm. Staví se s jedním nebo dvěma pracovními válci, například se 4 systémy, s jemostí 16 jehel/cm s rychlostí do 1500 otáček/min..

Stroje s miniaturním průměrem pracovního válce (2,1 mm) se staví až s 24 vývody například na výrobu stužek, izolačních hadiček apod

 Pletací stroje s průměrem nad 165 mm

Na velkoprůměrových strojích může být instalováno až 144 systémů, jednoduché vazby se mohou plést až do 50 otáček/min., při kterých se dá vyrobit až cca. 7 m² pleteniny za minutu. (V porovnání s tím: osnovní stávek asi 10 m² a víceprošlupní tkací stroj 1,5 m²). Stroje se vyrábí v nejméně 20 variantách (oboulícní vazby, žakár, plyš, krycí nit, příčný proužek aj.) s jemností až 24 jehel/cm.

Pletenina se buďto vyrábí jako metrové zboží nebo se patřičný rozměr a tvar dá programovat tak, že z pletacího stroje vychází částečně nebo zcela hotové spodní prádlo, košile, svetry atd.

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA