Jdi na obsah Jdi na menu
 


15. Nábytek

24. 3. 2007

15 . Nábytek

Nábytkářské nateriály

Dýhy

jsou to slabé vrstvy dřeva(0,1až 4mm) používané k zušlechtění povrchu nábytku. Méně vzhledné konstrukční dýhy se slepují na překližky. Dýhy se z výřezů loupou nebo krájejí. Loupané dýhy-vznikají otáčením rozpařeného špalku dřeva proti širokému ostrému noži s přítlačnou lištou, jako kdybychom dýhu odvíjeli z role. Fládrová kresba však nebývá hezká, proto se loupou dýhy a silné poddýžky (až 5mm) k výrobě překližek. Pro loupání je vhodný buk, olše, osika, lípa, topol, bříza, smrk. Okrasnou dýhu dávají loupáním borovice, jasan, očkovaný javor a různé kořenice(z poslední části kmene). Mikrodýhy tloušťky 0,1 mm se ihned po sloupnutí nelepují na papír. Tato technologie nejlépe využívá drahá cizokrajná dřeva. Mikrodýhy se nedají na nábytku brousit. Mohou se používat i jako tapety. Krájené dýhy se odřezávají ostrým nožem stroje napříč k podélné ose špalku, většinou v zrcadlovém řezu. Kmen se musí nejprve připravit půlením nebo čtvrcením pásovou pilou. Dýhy se suší i skladují v pořadí krájení, aby bylo možno nábytkové plochy a celé komplety sesadit do stejnorodých obrazců a odstínů. Nejčastěji se krájí dub, jilm, ořešák, hruška, z exotických dřev jsou to hnědočervené mahagony ze Střední Ameriky a Západní Afriky, tmavý palisandr a pruhované zebrano z Brazílie, různé druhy ,,růží a citrónů“(název je podle barvy dřeva) z tropů Jižní Ameriky, Afriky, Zadní Indie a Austrálie. Černé ebenové dřevo z Indie se častěji než v dýhárně zpracovává na hudební nástroje.

Velkoplošné desky

Překližky přispěly výhodnými technickými vlastnostmi ke zlehčení a zjednodušení truhlářských výrobků při značné úspoře dřeva. Vznikají slepením několika dýh tvrditelnými lepidly ve vyhřívaném lisu po vrstvách s léty křížem přes sebe. Jsou značně tuhé a nebortí se. Nábytkářské překližky mají vždy lichý počet vrstev. Běžné tloušťky jsou 4,5,6 a 12mm ve formátu 122 x 183cm nebo 122 x 220cm. Silnější výrobky mají střed z měkkého dřeva, z tzv. poddýžky. Tlusté desky na stoly, skříně, školní tabule, dveře mají střed složený z latěk s různě proloženými léty. Překlížením silnými dýhami vzniká dokonale tuhá a tvarově stálá laťovka. Třívrstvé a pětivrstvé laťovky se vyrábějí v tloušťkách 16,19 a 22 mm. Formáty se shodují s překližkami. Směr latěk musí sledovat délku desky. Lehké silné úsporné překližované desky mají voštinový střed z dřevovláknitých přehrad nebo z vlnitého papíru. Dřevotřískové desky se vyrábějí lisováním polotovaru z rozsekaných polen nebo z pilařských odřezků. Roztříděné třísky zbavené pilin se mísí s tvrditelným lepidlem a spojují tlakem vyhřátého lisu. K výrobě nábytku se ještě dýhují. Dřevotřískové desky mají homogenní strukturu, ale jejich nízká pevnost, zvláště proti rozloupnutí, je na hranici nábytkářského použití. Spojují se jen kolíčky, kování ani vruty v nich dobře nedrží. Desky z jehličnatého dřeva mají hustotu 630 až 680 kg.m(na –3), desky bukové jsou ještě těžší. Přes vysokou hmotnost a malou pevnost se z nich u nás vyrábí většina  nábytku. Dřevovláknité desky se zhotovují ze štěpky, která se paří a mechanicky rozvlákňuje. Při výrobě měkké izolační desky se vlákna smíšená s pojidlem odvodňují na sítech a slabě lisují. Tvrdé desky jsou lisované bez pojidel v etážových lisech vysokým tlakem za teploty až 800 stupňů celsia. Někdy se  jejich povrch zušlechťuje lakovanou vrstvou s kresbou dřev nebo obkládaček. Jsou houževnaté. Hustota je až 1000 kg. m(na –3). Aglomerované desky se vyrábějí také z pilin, hoblin a lněného pazdeří. Nehořlavé desky obsahují vlákna azbestu nebo čedičovou vlnu.

Tvrzené dřevo je překližka napuštěná fenoplasty, které se ve  vyhřívaném lisu vytvrdí. Pro stavebnictví se z něj zhotovují betonářské desky na několikanásobné použití.

Ohýbané polotovary

                                   Napařením změkne lignin a hemicelulózy v mezibuněčných prostorách, takže vlákna po sobě kloužou a dřevo se dá ohýbat. Po vychladnutí a vysušení ve formě lignin opět ztvrdne a dřevo si podrží ohnutý tvar. Aby nedošlo k přetržení dřevních vláken na obvodu oblouku, je lépe dřevo pozvolným tlakem do formy pěchovat. Nejlépe se ohýbá buk pro výrobu sedacího nábytku a jasan na sportovní potřeby. Náš ohýbaný nábytek(známý Thonet) proslul vysokou jakostí. Překližky a lisované desky mají být uloženy na plocho v suchém skladu. Krájené ozdobné dýhy se ukládají do svazků(v pořadí jak vznikly) v chladných vlhkých skladech s nepřímým osvětlením. Dýhy a velkoplošné desky se prodávají na m(čtvereční). U překližek a aglomerovaných desek k výrobě nábytku a vnitřních obložení se kromě mechanických a vzhledových vad sleduje únik formaldehydu(z lepidel), který škodí zdraví.

Nábytek

V bytě člověk žije i odpočívá. Hlavní součástí bytové kultury je nábytek. Dokonalý nábytek vytváří funkční a příjemné prostředí pro práce i odpočinek. Kromě pohodlí vyvolává soulad jeho tvaru a barvy pocit soukromí a domova. Hlavním konstrukčním materiálem jsou velkoplošné dřevěné desky zušlechtěné okrasnou dýhou. Mikrodýhy se pro nepatrnou tloušťku lisují na nábytek současně s plastovou fólií, která vytváří lesk. Fotodýhy jsou tapety s dokonalou kresbou dřeva. Po nalepení se lakují a leští jako pravé dýhy. Při výrobě kovového nábytku je základním konstrukčním materiálem kulatá nebo čtyřboká ocelová trubka. Plasty se používají na tvarovaná křesla, na čalounění a jako lepidla a laky. Funkčně i esteticky dotváří nábytek potahový textil, spojovací materiály a kování.

Výroba dřevěného nábytku

Průmyslová výroba nábytku s typizovanými stavebnicovými konstrukcemi se technologií i uspořádáním výrobních linek podstatně liší od někdejší řemeslné výroby. Obrábění na sdružených kombinovaných strojích, konstrukce a zhotovování spojů, mechanizace povrchových úprav, montážní přípravky spolu s novými materiály zhospodárňují a zpřesňují výrobní proces. Výroba dřevěného nábytku probíhá těmito fázemi: přípravou základního materiálu, výrobou konstrukčních prvků, povrchovou úpravou a montáží. Příprava řeziva(sušeného na vzduchu) se dokončí ustálením rozměrů a vnitřního pnutí v sušárnách při 6-8% vlhkosti. Výroba konstrukčních prvků-začíná dělením řeziva na přířezy, které se upravují na přesné rozměry hoblováním, frézováním a formátováním. Současně se čepovacími frézami zhotovují konstrukční spoje. Čepováním se spojují např. rohy nebo rámy zasklených dvířek. Drážka a péro a polodrážka slouží k napojování rovinných ploch. Rohy zásuvek se spojují ozuby(cinkování). Profilovací frézy umožnily výrobu složitých pevných spojů, jako je např. vlys. Lehký skříňový nábytek se dnes spojuje jednoduchým kolíčkováním. Pro spojení montovaného nábytku je do dílců zadlabáváno kování na spojovací šrouby. Povrchová úprava a montáž.- odýhované dílce se třídí, brousí moří(barví) a znovu brousí. Lak se nanáší stříkací pistolí nebo se plošné díly opakovaně strojně polévají, brousí a leští. Montáž probíhá na linkách pomocí přidržovacích a přitlačovacích přípravků. U natíraného nábytku je povrchová úprava poslední operací. Po ručním dokončení opouští nábytek výrobu. Montáží dílcového nábytku rozumíme sestavení skříněk z dílců pomocí kování v bytě zákazníka, montáží sektorového nábytku se zhotovují bytové sestavy podle návrhu architekta.

Hodnocení jakosti nábytku

Jakostní nábytek má v souladu funkční, mechanické i estetické vlastnosti.  Souhrnnými ukazateli jakosti jsou účelovost a výtvarná hodnota nábytku. Jejich hodnocení spočívá převážně ve smyslovém posouzení a v přezkoušení funkce. Objektivně měřitelné jsou pevnost  a trvanlivost nábytku, které jsou zároveň nositeli jeho životnosti. Dílčími ukazateli sedacího a lůžkového nábytku jsou např. stabilita, pevnost spojů a bezpečnostní násobek proti přetížení. Z výtvarného pohledu se hodnotí čistota tvaru, kresba a barva dřeva spolu s povrchovou úpravou. Ze zdravotního hlediska se sleduje poloha, zejména u sedacího a dětského nábytku, a únik výparů z lepidel a laků(formaldehydu).

Nejčastějšími vadami nábytku jsou nerovný povrch, zborcené plochy, křížení dvířek, viditelné spáry, chybně sesazené dýhy, nesprávně uložené kování , rozdílný odstín jednotlivých částí, krupičkovitý povrch a mechanické poškození, zejména při nevhodném balení a hrubé manipulaci.

 

Rozdělení a druhy nábytku

Podle účelu rozlišujeme nábytek bytový, kancelářský a speciální(zdravotnický, laboratorní, do obchodu aj. )Podle funkce se v každé sortimentní skupině vyskytuje nábytek skříňový, sedací, lůžkový, stolový a doplňkový. Například bytový nábytek se dále dělí na kuchyňský, obývací, ložnicový a doplňkové poličky, věšáky, květinové stolky aj. Nábytkové komplety(pro ložnice, obývací pokoje) ustoupily otevřeným kompletům, kde se zařízení sestavuje z typizovaných oddělitelných částí, které se stavebnicově kombinují(sektorový nábytek) . Sestavy lze podle potřeb uživatele měnit a doplňovat, aniž se poruší charakter nábytkového celku. Otevřené komplety se montují ze složených dílů, což usnadňuje jejich balení, přepravu a skladování a současně zmenšuje riziko poškození.

 

Balení, přeprava a skladování nábytku

Pro vývoz se používají uzavřené lepenkové kartony s měkkou výplní (z vlnité lepenky, netkané textilie). Pro vnitřní trh se balí čalouněný nábytek, židle se ovíjejí pásy z krepového papíru, avšak skříňový nábytek zůstává často bez obalu. Za vady způsobené nedostatečným balením a přepravou k odběrateli ručí výrobce. Díly montovaného nábytku bývají složené v lepenkových krabicích nebo na paletě pod smrštitelnou fólií. Od výrobce do velkoobchodního skladu převažuje přeprava po železnici. Nejbezpečnější je  uložení nábytku v kontejnerech. Nejvíce škod vzniká přepravou nábytku nákladními auty mezi sklady nebo ze skladu ke spotřebiteli. Skladování nábytku vyžaduje čisté, suché, větrané místnosti s nepřímým osvětlením. Teplota v místnosti nemá klesnou pod 10 stupňů celsia, relativní vlhkost je nejlepší v rozmezí 50 až 60 %. Kromě kolísavé teploty a relativní vlhkosti znehodnocuje skladovaný nábytek prach. Zvlášť citlivý je nábytek čalouněný.

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA