Jdi na obsah Jdi na menu
 


1. Hodiny a klenoty

24. 3. 2007

1. Hodiny a klenoty

Drahé kovy

Kovy patří mezi nerosty. V přírodě se vyskytují jako kovy čisté (ryzí) nebo ve sloučeninách s různými jinými prvky (rudy). Drahé kovy a většina používaných kovů obecných ve zlatnictví částečně nebo plně dovážíme z jiných zemí.

Zlato

-    Chemická značka Au

-    Má krásnou jemně žlutou barvu s vysokým leskem. Na vzduchu a ve vodě je stálé.

-    Pro svoji přílišnou měkkost se musí legovat jinými kovy.

-    Ryzí zlato se v přírodě   vyskytuje ve formě zrnek nebo šupinek, buď v křemenných žilách, jež prostupují horniny, nebo v náplavech vzniklých naplavením    zvětralých    zlatonosných    hornin.     Zlato    pocházející z naplavenin se těží rýžováním. Z hornin pak důlní těžbou.

-    Nejdůležitější naleziště zlata jsou v Rusku, Jižní Africe, USA, Kanadě a Austrálii.

-    Ryzí zlato se používá jen ve zlatotepectví na výrobu zlatých fólií. Zlaté šperky a ozdobné předměty se zhotovují ze slitin zlata, které musí mít předepsanou ryzost, (zákon o puncovnictví)

Stříbro

-    Chemická značka Ag.

-    Má bílou barvu s vysokým leskem.

-    Je nejlepším vodičem tepla a elektřiny. Na vzduchuje stálé, ani vodou se nemění.   Působením   sirných  par  nebo   sirovodíku  černá.   V kyselině dusičné a v kyanidech se rozpouští, se rtutí vytváří amalgám.

-    V přírodě se vyskytuje většinou ve sloučeninách (rudách), zřídkakdy ryzí. Největší obsah stříbra je v argentitu (leštěnci stříbrném).  Získává se hutnickým způsobem z galenitu. Galenit se taví při 1000° C, roztavené olovo se vypouští a na dně zůstává téměř čisté stříbro.

-    Stříbro se používá v elektrotechnickém průmyslu apod. Stříbrné šperky a ozdobné  předměty   se   vyrábějí   ze   slitin   stříbra,   které   musejí   mít předepsanou ryzost.

Platina

Chemická značka Pt.

Platina je bílý, velmi tvárný kov s šedivým nádechem. Na vzduchu,

v kyselinách i ve vodě je naprosto stálá, se rtutí nereaguje. Žíháním

neztrácí platina  svoji barvu.   Vyznačuje  se značně vysokou měrnou

hmotností. Slévá se s platinovými kovy, zlatem, stříbrem, niklem, aj.

V přírodě se vyskytuje v zrnkách s příměsí zlata, niklu, mědi, aj. kovů

platinové skupiny.  Z vytěžené a na jemný prášek rozemleté rudy se

platina získává vřelou lučavkou královskou.

Nejbohatší naleziště: Rusko, Kanada, Kolumbie, Brazílie.

Používá se na výrobu šperků, větší upotřebení má však v elektronickém a

chemickém průmyslu. Ve zlatnictví se zpracovává pouze slitina platiny,

která musí mít předepsanou ryzost.

Legování

= přidávání kovů k mateřskému kovu, kterými docilujeme požadované vlastnosti konečného materiálu. Např. u zlata legováním prvky stříbro, měď, paládium -změnou poměrů těchto kovů měníme konečné vlastnosti materiálu.

Označování

Veškeré zboží z drahých kovů vyrobené v tuzemsku musí být, až na malé výjimky, označeno třemi značkami:

-    výrobní značka

-    úřední značka

-    číslice vyznačující ryzost.

Výrobní značka a číslice vyznačující ryzost mají být umístěny tak, aby úřední značka mohla být na předmět vyražena v jejich blízkosti.

Puncovní zákon upravuje:

a)  puncovnictví a zkoušení drahých kovů

b)  práva   a  povinnosti   právnických   a   fyzických   osob,   které   vyrábějí, prodávají, nebo jinak uvádějí na trh výrobky z drahých kovů

c)  vymezuje pojmy drahých kovů (zlato, stříbro, platina, paladium, rhodium, ruthenium a osmium)

d)  pojmově vymezuje výrobky z drahých kovů

-    klenotnické,   bižuteraí,   medailérské   aj.   zlatnické   a   stříbrnické výrobky

-    klenotnické slitiny, polotovary a pájky z drahých kovů

-    slitiny z drahých kovů užívané v péči o chrup

-    české mince z drahých kovů

-    lístkové zlato a stříbro

-    opotřebené, neúplné nebo poškozené zboží obchodované zpravidla za cenu vněm  obsaženého  drahého kovu (zlomky),  kdy není hodnocena práce výrobku.

e)  stanoví, které výrobky se nepovažují za zboží z drahého kovu:

-    ty výrobky, které mají nižší ryzost určenou zákonem

-    přístroje,    nástroje    aj.    předměty    z drahých    kovů    určené k technickým,     vědeckým,     laboratorním,     vyučovacím    nebo obdobným účelům, bez ohledu na jejich ryzost

f)   stanoví, že zboží je dovoleno vyrábět pro obchodování (nebo dovážet ze zahraničí) jen, pokud má zákonem o puncovnictví stanovenou ryzost

g)  stanovuje zákonné ryzosti pro zboží - zlaté, stříbrné a platinové

h) zákon o orgánech státní správy v oblasti puncovnictví stanoví orgány oprávněné v oblasti puncovnictví a zkoušení drahých kovů, kterými jsou:

-    zjištění ryzosti stanovené puncovním zákonem

-    ověření ryzosti stanovené puncovním zákonem i)  Stanoví způsob zkoušení zboží - např.:

-    zkouška na prubířském kameni

-   jiným nedestruktivním způsobem

-    chemicky.

Napodobeniny (imitace) zboží z drahých kovů

-  zlato:      používá se dublé a plaké. Dublé se skládá z podkladového kovu a

zlaté fólie. Vyrábí se plátováním, tj. obkládáním základního polotovaru vrstvou jiného kovu. U plaké se zlatá vrstva nanáší galvanicky, podle povahy galvanické lázně se rozlišuje zlacení tvrdé a měkké.

- stříbro:        používá se alpaka. Je to slitina mědi, zinku a niklu. Povrch se

upravuje galvanickým stříbřením. Z alpaky se vyrábějí příbory, naběračky, podnosy apod.

Hodiny

Technika. Přístroj měřící čas pravidelným udáváním stejných časových intervalů, například hodiny sluneční, přesýpací, vodní, kyvadlové, kotvové. Hodiny jsou poháněny například závažím, pérem nebo elektrickým proudem. Nejpřesnější hodiny jsou založeny na oscilacích elektronických obvodů regulovaných piezoel. kmity (křemenné hodiny) nebo kmity atomů či molekul některých látek (atomové hodiny, cesiové hodiny, amoniakové hodiny).

 

číslicové měřící přístroje 

Digitální měřící přístroje – měřící přístroje, které naměřené hodnoty udávají svítícím číslem. Toto číslo je sestaveno z desítkových číslic, realizovaných například svítícími elektrodami doutnavek (digitron), nebo je sestaveno ze svítících plošek vytvořených například polovodičovými diodami svítícími působením elektrického proudu.

 

elektrické hodiny 

Zařízení k měření času. Hodinový stroj je zpravidla poháněn stejnosměrným motorkem z vestavěné baterie nebo synchronním motorkem na střídavé napětí z rozvodu sítě 220 V, popřípadě 120 V. Elektrické hodiny mohou mít též pérový pohon s elektricky poháněným natahovacím mechanismem. Zvláštním typem elektrických hodin jsou například ovládací hodiny a časové spínače pro kuchyňské sporáky a pračky.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA