8. hodina Vlivy působící na zboží
VLIVY PŮSOBÍCÍ NA ZBOŽÍ
Zboží ve sféře oběhu (výroba - spotřeba) je vystaveno působení vlivů prostředí, které snižují jeho užitnou hodnotu. Tyto vlivy působí od okamžiku ukončení výrobního procesu až po zánik užitné hodnoty při spotřebě zboží. Vlivy prostředí poškozují a znehodnocují zboží. Jejich důsledky jsou závislé nejen na druhu a intenzitě působení, ale také na povaze zboží a jeho odolnosti vůči jednotlivým vlivům. Vlivy prostředí většinou působí současně, a o to intenzivněji (například současné působení vlhkosti, teploty a kyslíku). Působením těchto vlivů na zboží může dojít k jeho poškození nebo k úplnému znehodnocení (rozbití skleněných výrobků), k změně míry, množství, hmotnosti, smyslových vlastností, poklesu obsahu biologicky účinných složek (snížení obsah u vitaminů v ovoci) apod.
Podle charakteru se vlivy prostředí rozdělují na vlivy fyzikální, chemické, biologické, morální opotřebení a vlivy společenské.
Fyzikální vlivy
Mezi fyzikální vlivy patří vlivy mechanické - tlaky, nárazy, vibrace neboli kmitání, tření a vlivy klimatické - teplota, vlhkost, světelné záření, mechanické nečistoty neboli prašnost.
Mechanické vlivy se velmi intenzivně projevují zejména při přepravě, manipulaci a skladování zboží. Ve většině případů lze tyto vlivy charakterizovat jako kombinované namáhání obalů a zboží. Jejich působením na zboží dochází nejčastěji k jeho částečnému poškození nebo úplnému zničení. Před nežádoucími účinky mechanických vlivů se zboží chrání především funkčně dokonalými obaly, volbou vhodného dopravního prostředku, dokonalým zajištěním proti pohybu na ložné ploše a šetrnou manipulací.
Nejvýznamnější skupinu fyzikálních vlivů představují z hlediska působení na užitné hodnoty klimatické vlivy.
Jedním z nejzávažnějších vlivů podmiňujících změny fyzikálních, chemických i biologických vlastností zboží je teplota. Ta ovlivňuje rychlost chemických reakcí (žluknutí tuků, oxidace vitaminů, koroze), rychlost biochemických procesů (zrání, klíčeni), rychlost množení mikroorganizmů a mikrobiálního rozkladu zboží. Působí také na mechanické vlastnosti zboží (například křehnutí plastů při nízkých teplotách) ovlivňuje skupenství látek (například tání nebo tuhnutí tuků, rozpad emulze pleťových krémů), ovlivňuje odpařování vody ze zboží a intenzitu vyprchávání aromatických látek. Teplota působí na zboží i ne přímo tím, že v důsledku rozdílu mezi teplotou vzduchu a povrchu zboží dochází ke kondenzaci vodních par a vzniklá voda může způsob znehodnocení zboží (například korozí).
K měření teploty se používají v obchodní praxi teploměry (rtuťové nebo lihové) a termografy (registrační teploměry).
Vlhkostí se rozumí jednak vlhkost vzduchu, jednak obsah vody zboží.
Vlhkost vzduchu vyjadřuje obsah vody nebo vodní páry ve vzduchu. Rozlišuje se vlhkost absolutní a relativní. Absolutní vlhkost vzduchu je množství vodních par obsažené v
Obsah vody ve zboží se vyjadřuje buď v absolutních jednotkách! (gramy nebo kilogramy), nebo v procentech odpovídajících celkové hmotnosti zboží.
Pro přepravní a skladovací podmínky předepisují normy pro jednotlivé druhy zboží vhodnou relativní vlhkost. Vliv vlhkosti se projevuje! různým způsobem. Zvyšující se vlhkost má za následek například zvětšení objemu (dřevěné výrobky), snížení pevnosti a pružnosti (papíry, příze), zvlhnutí hygroskopického zboží (chemikálie, sypké zboží). Vlhkost také spolupůsobí při mikrobiálních a enzymatických procesech a je jedním z hlavních činitelů při vzniku atmosférické koroze (kovové a skleněné výrobky). Snižující se vlhkost vzduchu je příčinou vysychání, vypařování a tvrdnutí různých látek. Většina zboží vyžaduje nižší relativní vlhkost vzduchu.
Ochranou před celkovou vlhkostí je nepropustný obal a dokonalá povrchová úprava.
K měření vlhkosti se nejčastěji používá tzv. vlasový vlhkoměr (hygrometr), jehož čidlo tvoří svazek vhodně upravených lidských vlasů.
Světelné záření se skládá ze těchto složek - infračerveného, viditelného (tvoří 45 % slunečního záření) a ultrafialového záření. Infračervené a ultrafialové záření lidské oko nevnímá.
Infračervené záření (dlouhovlnné, tepelné) má různou intenzitu a proniká i obalem zboží. Urychluje chemické a biologické procesy, růst a činnost mikroorganismů a napomáhá vysychání zboží (dochází ke změnám hmotnosti, struktury a smyslových vlastností). Viditelná složka světelného záření podporuje vegetaci mikroorganismů, spolupůsobí při rozkladných procesech a vyvolává změnu barevných odstínů zboží. Může také způsobit úplné znehodnocení zboží (fotografické materiály). Ultrafialové záření (krátkovlnné) působí na užitné hodnoty nejzhoubněji. Výrazně urychluje všechny oxidační děje (rozklad tuků, znehodnocení vitaminu C, stárnutí pryže, plastů a papíru) a podstatně ovlivňuje barevnost a změny barevných odstínů. Před ultrafialovým zářením vytvářejí ochranu pouze neprůsvitné obaly.
Proti účinkům světelného záření se kromě obalů používají modré nebo žlutooranžové filtry do oken a svítidel.
Mechanické nečistoty (prašnost) mají příčiny jednak v průmyslové atmosféře s obsahem popílku, sazí a kouřových zplodin, jednak v prašnosti vyvolané oběhem zboží. Prašnost ovzduší způsobuje nejen narušení vzhledu a opotřebení pohyblivých mechanismů zboží, ale může urychlovat korozi (spolu s vodou), případně být příčinou hygienicko-epidemiologického narušení zboží. Preventivní ochranou před prašností je vhodné balení zboží, péče o čistotu dopravních prostředků a skladovacích a prodejních prostor.
Chemické vlivy - Chemické vlivy se projevují jednak agresivním působením prostředí (vzduch a průmyslové exhalace), jednak vzájemným ovlivňováním zboží různého chemického složení (především chemické zboží).
Mezi nejagresivnější chemické vlivy prostředí patří vliv vzdušného kyslíku, oxidu siřičitého, oxidu dusnatého, oxidu dusičitého, chlóru, případně sirovodíku.
Nežádoucí účinky agresivního působení prostředí se projevují například stárnutím pryže nebo textilních vláken, urychlováním oxidace tuků a vitaminů a vytvářením příznivých podmínek pro růst a nežádoucí činnost mikroorganismů.
Vlivy způsobené agresivními chemickými vlastnostmi zboží (pachy, jedovaté a výbušné výpary) se projevují zejména při manipulaci, skladování a přepravě.
Nejčastěji dochází působením agresivních chemických vlivů ke korozi, která je způsobena kyslíkem, průmyslovým ovzduším a vlhkostí. Korozi nepodléhají jen kovy, ale k narušení povrchu dochází i u lakovaných ploch, plastů a skla. Koroze výrazně snižuje užitnou hodnotu zboží ve smyslu funkčního znehodnocení (v případě koroze konstrukčního materiálu) nebo estetického znehodnocení (zplodiny koroze narušují vzhled, snižují lesk a kompaktnost povrchu). Koroze patří vedle mechanických vlivů mezi nejčastější a nejškodlivější vlivy působící na užitnou hodnotu kovového zboží.
Biologické vlivy - Biologické vlivy se uplatňují především u materiálů a výrobků organického původu (poživatiny, dřevo, papír, textilie, useň). Jsou dvojího charakteru: vnitřní (interní) a vnější (externí).Vnitřní biologické vlivy (biologické změny) jsou procesy typické pro potravinářské zboží s přírodní neporušenou tkáňovou strukturou. Jsou důkazem toho, že po sklizni (těžbě) doznívají ještě ve tkáních životní pochody a probíhají tzv. postvitální procesy. Průvodním jevem biologických změn je zvyšování vlhkosti a teploty. Zpomalit tyto děje lze chlazením a zastavit zmrazením. Mezi vnitřní biologické vlivy patří dýchání, dozrávání, klíčeni a autolýza.
Vnější biologické vlivy vyplývají z přítomnosti živých organismů a z jejich životních projevů. Jde o vliv mikroorganismů (bakterie, plísně, kvasinky) a živočišných škůdců (hlodavci, ptáci, hmyz a roztoči).
Mikroorganismy (mikrobi) napadají za příhodných podmínek zboží, které je pro ně živnou půdou a způsobují jeho rozklad. Do organické hmoty zboží prorůstají plísně a některé vylučují do svého prostředí i prudce jedovaté látky tzv. mykotoxiny. Život mikroorganismů a jejich rozmnožování ovlivňují především klimatické podmínky, z nichž nejvýznamnější je teplota, která rozhoduje o rychlosti a intenzitě životních reakcí. Mikroorganismy způsobují v organických výrobcích hnití a plesnivění.
Ze živočišných škůdců škodí průmyslovému zboží některé druhy hmyzu, například mol šatní (vlna a vlněné výrobky, kožešiny, peří), kožojed obecný (kožešiny a výrobky z usní), různé druhy červotočů (nábytek a výrobky ze dřeva) a šváb obecný (tkaniny, papír aj.). Živočišní škůdci způsobují znehodnocení a ztráty na zboží rozhlodáním a požerem, znečišťují zboží trusem a šíří různá infekční onemocnění (například tuberkulózu, vzteklinu, mor, salmonelózu).
Před biologickými vlivy se chrání zboží především správným balením a skladováním (včetně dodržování základních hygienických pravidel). Při oběhu zboží je nutno zajistit požadovanou hygienickou úroveň a z tohoto důvodu se provádějí různá sanitační opatření (dezinfekce, dezinsekce a deratizace).
Morální opotřebení zboží- Morální opotřebení je v podstatě znehodnocení užitné hodnoty zboží působením času. Dochází k němu tehdy, když výrobek, v okamžiku tvorby dokonalý jako nový druh, zastará za současným rozvojem vědy a techniky a v důsledku toho již neodpovídá změněným požadavkům. Jde tedy o zaostávání technické úrovně obsažené v konkrétním výrobku za technickou úrovní, které je možno dosáhnout ve sledovaném okamžiku.
Vliv morálního opotřebení se projevuje především u výrobních prostředků a průmyslového zboží (spotřební elektronika, elektrické spotřebiče pro domácnost, nábytek, svítidla, obuv, oděvy atd.). U průmyslového zboží se pro morální opotřebení používá termín demodace. Některé skupiny průmyslového zboží, na jejichž užitné hodnotě se významně podílí estetická hodnota, podléhají cyklické módnosti (demodované výrobky se po určité době opět stávají módními).
Společenské vlivy- Společenské vlivy působící na zboží vyplývají z účasti lidí na manipulaci se zbožím a z jejich postoje ke svěřeným činnostem a materiálním hodnotám. Ovlivňují zejména ztráty na zboží.
Ztráty ve formě úbytků vzniklé ve sféře oběhu lze rozdělit na přirozené úbytky a krádeže.
Přirozené úbytky jsou ztráty na množství zboží dané způsobem manipulace, skladování nebo prodeje, a nelze jim v daných podmínkách zabránit (například rozprášení, vyschnutí, vysypání atd.). Krádeže se vyskytují nejčastěji při přepravě zboží, proto se musí věnovat velká pozornost kvantitativní přejímce, neporušenosti obalů a namátkovým kontrolám množství zboží v jednotlivých obalech.