Jdi na obsah Jdi na menu
 


2.hodina Úkoly zbožíznalství, zbožíznalecké pojmy

24. 5. 2007

Zbožíznalsví

je technicko-ekonomický vědní obor zabývající se zkoumáním a hodnocením užitné hodnoty zboží a problematikou jejího uchování ve sféře oběhu a spotřeby.

Zboží a jeho užitná hodnota se posuzuje především z hlediska technické, ekologické, estetické, zdravotně hygienické a ekologické úrovně. Předmětem hodnocení je užitná hodnota zboží ve svém hmotném, konkrétním provedení. Využívá poznatky a zákonitosti jiných přírodovědných, technických a společenských disciplin (fyziky, chemie, biologie, technologie, ekonomie, psychologie atd)

Mezi základní úkoly zbožíznalství patří především zkoumat jevy, vzájemné souvislosti a zákonitosti, ovlivňující užitnou hodnotu a jakost zboží a tyto poznatky dále konkrétně uplatňovat.

Vzhledem k tomu, že zabezpečení základních funkcí obchodu na  požadované úrovni vyžaduje od jeho pracovníků hluboké znalosti  o zboží, patří mezi další úkoly účinnou formou přenášet poznatků  zbožíznalství do hospodářské praxe.

Historicky jsou počátky zbožíznalství spjaty s výrobou zboží a s rozvojem jeho směny. Hlavně tam, kde mohlo dojít k záměně zboží nebo k úmyslnému klamání kupujícího (například u drahých kamenů a drahých kovů, koření, drog, pochutin), vzrůstaly postupně požadavky na  rozlišování druhu a jakosti zboží. Proto byla již v 16. a 17. století zpracována nauka o drogách, která je pokládána za první metodický vzor  později vzniklé nauky.

V 17. a 18. století dochází na evropských trzích v důsledku i zámořského obchodu k podstatnému rozšíření stávajícího souboru zboží o nové druhy (koření, dřevo, ovoce, tkaniny atd.), jejichž vlastnosti nebyly obchodníkům známy. Z hlediska obchodu bylo tedy nutné poznávat a sledovat vlastnosti a využití nových surovin i výrobků, rozlišovat jejich původ a míru jakosti. Požadované informace byly | postupně zpracovávány a publikovány v tehdejších odborných knihách. V této době sehrál nemalou úlohu i rozvoj výroby a přírodních  věd. Za zakladatele zbožíznalství je považován J. Beckmann, který koncem 18. stol. specifikoval rozsah a působnost zbožíznalství.

K systematickému zpracování zbožíznaleckých poznatků v samostatnou nauku došlo až v 19. století, kdy se otázky poznávání povahy zboží a jeho užití staly součástí učební látky na středních odborných i vysokých školách obchodního zaměření. Už tehdy bylo zřejmé, že výchova dobrých pracovníků obchodu vyžaduje i výuku zbožíznalství.

Základní zbožíznalecké pojmy- Zboží - stane-li se jakýkoliv předmět nebo výrobek subjektem trhu - obchodu - stává se zbožím. Zbožím tudíž nazýváme vše, co je určeno k prodeji. Může se jednat o výsledek lidské práce - výrobek - nebo přírodní produkt, který přináší lidem nějaký užitek. Každé zboží má řadu vlastností, avšak pouze některé z nich mají schopnost uspokojovat lidské potřeby. Tyto vlastnosti nazýváme užitnými.

Užitná hodnota zboží - je tvořena souhrnem užitných vlastností, vlastnosti, pro které lidé zboží kupují. Závisí na surovinách a technické vyspělosti výroby, na potřebách a ekonomických možnostech lidské společnosti. Užitná hodnota má dva rozměry :

a) kvalitativní - kvalita (vlastnosti, které určují šířku užitné hodnoty),

b) kvantitativní- jakost (vlastnosti, které určují hloubku užitné hodnoty).         Stupeň,   kterým   užitná  hodnota uspokojuje požadavky společnosti.

Užitné vlastnosti jsou ty vlastnosti zboží, pro které je lidé kupují, které uspokojují nějaké jejich potřeby, vznikají ve výrobě, ověřují se na trhu, zanikají spotřebou, která užitnou hodnotu zboží potvrzuje.

Ukazatele jakosti (parametry zboží) - měřitelné vlastnosti, které určují užitečnost výrobku (rozměry, hmotnost, energetická hodnota u potravin, obsah tuku, obsah cizorodých látek). Parametr je kvantitativní vyjádření libovolné vlastnosti. Stává se ukazatelem jakosti tehdy, pokud vyjadřuje užitnou vlastnost.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA