Jdi na obsah Jdi na menu
 


10.hodina Základní druhy obalů, obalové materiály, zásady skladování a manipulace se zbožím

24. 5. 2007

ZÁKLADNÍ DRUHY OBALŮ

Podle účelu a oblasti použití se rozlišují obaly přepravní, skupinové (obchodní) a spotřebitelské.

Přepravní obaly jsou vnější obaly pro přepravu zboží a kromě hlavní funkce ochranné musí plnit i funkci manipulační. Současně jsou také prostředkem vizuální komunikace mezi výrobcem, dopravcem a obchodem (jsou opatřeny adresou a manipulačními a výstražnými údaji). Přepravními obaly jsou pytle (papírové a textilní), bedny (dřevěné, lepenkové, kovové, z kombinovaných obalových materiálů), sudy (dřevené, plastové, plechové) a palety (dřevěné nebo kovové plošiny normalizovaných rozměrů).

Nejhospodárnějšími přepravními obaly jsou kovové kontejnery_(ve\-koprostorové přepravní obaly, se kterými je možno zacházet pomocí mechanických prostředků, většinou jeřábů).

Skupinové (obchodní) obaly tvoří přechod mezi obalem přepravním a spotřebitelským. Jsou přizpůsobeny potřebám manipulace, skladování a přepravy. Jsou to například obaly ze smrštitelné fólie nebo přepravní bedny (přepravky).

Spotřebitelské obaly jsou součástí zboží. Kromě ochrany užitné hodnoty mají i funkci komerční a zvyšují hygienu a kulturu prodeje a spotřeby. Jsou to například sáčky, skládačky, krabice, kelímky, misky, vaničky, vinutá kartonáž, tuby, láhve, zavařovací sklenice a plechovky.

Podle četnosti oběhů se rozlišují obaly vratné (například skleněné láhve na pivo) a nevratné (například konzervové plechovky).

Dále se obaly rozdělují podle jejich odolnosti proti deformaci na tuhé (například dřevěné bedny), polotuhé (například kartónové obaly, tuby), měkké (například pytle) a křehké (například skleněné obaly).

Podle druhu obalového materiálu se obaly člení na dřevěné, papírové, kartónové, textilní, kovové, skleněné a obaly z plastů (plastických hmot).

OBALOVÉ MATERIÁLY

Výběr použitého obalového materiálu závisí nejen na funkci obalu a požadovaných bariérových (ochranných) vlastnostech, povaze a hodnotě baleného zboží, ale také na technologii balení, druhu dopravy a vnějších vlivech působících na zboží. Volba nejvhodnějšího obalového materiálu je proto podřízena především těmto hlediskům.

Mezi nejvýznamnější obalové materiály patří papír ( papíry, kartony, lepenky), dřevo, sklo, kovy, plasty a jejich kombinace s klasickými materiály (například papírem nebo kovy).

Papír je nejrozšířenější materiál sloužící k výrobě spotřebitelských a přepravních obalů. Je surovinově i cenově dostupný, hygienický a prodyšný, recyklovatelný a v přírodě biologický rozložitelný. Jeho ochranné vlastnosti se ještě zlepšují vrstvením s plasty a kovovou fólií (laminace) nebo napouštěním parafínem (impregnace).

Dřevo se používá především k výrobě přepravních obalů. Je snadno dostupné, má malou hmotnost a velmi dobré bariérové vlastnosti. Ve formě dřevité vlny se používá jako výplňový (fixační) materiál při balení křehkého zboží (například skleněného nebo porcelánového).

Sklo je jedním z nejstarších obalových materiálů používaných na tekutiny (potraviny, chemikálie, léčiva). Mezi jeho výhody patří snadná dostupnost surovin, chemická netečnost, průhlednost, možnost omezení účinku světla zabarvením a recyklace. Nevýhodou je poměrně značná hmotnost, křehkost a velký podíl manipulace při oběhu a mýtí (láhví).

Kovy (ocel, hliník, cín a zinek) se uplatňují v obalové technice nejen jako konstrukční materiály pro plechové obaly (ocelový nebo hliníkový plech) a fólie (hliníkové, případně cínové), ale i ve formě ochranných kovových povlaků na obaly z ocelového plechu (cín na obaly pro potravinářské zboží, zinek pro průmyslové zboží). Předností kovových obalů je především vysoká mechanická pevnost, tuhost konstrukce, neprodyšnost a dobrá tepelná vodivost. Nevýhodou je možnost jejich koroze vlivem náplně nebo účinkem atmosférických vlivů.

 

Plasty jsou nejvýznamnější a nejprogresivnější obalové prostředky. Jejich využití je všestranné a uplatňují se při výrobě všech druhů obalů (fólie, láhve, sáčky, kelímky, přepravky, bedny, kontejnery, přepravní skříně, výplňové materiály). Plasty mají především výborné bariérové vlastnosti (zejména pevnost, pružnost, průsvitnost, nepropustnost pro plyny a páry, chemickou odolnost a odolnost vůči vlivům mikroorganismů). Mezi jejich přednosti patří také výborná schopnost tváření a svařovatelnost. Nedostatkem je problém jejich likvidace.

Mezi nejpoužívanější druhy plastů v obalové technice patří celofán, polyvinylchlorid, polyetylén, polypropylen, polyamid, polystyren a polyester. Na významu nabývají stále více tzv. kombinované (vrstvené) obalové materiály, které vznikají spojením několika vrstev obalových materiálů (například hliníková fólie s papírem, celofán s polyetylénem, polyetylén s polypropylenem apod.). Tyto materiály mají lepší vlastnosti, než jejich jednotlivé složky.

Skladování zboží

Skladování je důležitým mezičlánkem v procesu oběhu zboží, při jeho přepravě od výrobce ke spotřebiteli. Vyplývá z nerovnoměrnosti výroby, oběhu a spotřeby. Výrobní sortiment se podle požadavků odběratelů v obchodních skladech přetváří na obchodní sortiment a pro uchování užitných hodnot zboží by proto měly být vytvořeny co nejlepší podmínky. Základním předpokladem pro správné skladování zboží je omezení škodlivých vlivů působících na zboží v průběhu skladovacího procesu (vlivů prostředí a vlivů způsobených nesprávnou manipulací se zbožím). Nejnebezpečnější jsou vlivy atmosférické (teplota, vlhkost, sluneční záření, průmyslové agresivní plyny a prašnost). Pro zachování užitné hodnoty skladovaného zboží má značný význam také doba skladování a pravidelná obměna zboží, především potravinářského.

POŽADAVKY NA SKLADOVACÍ PODMÍNKY

Požadavky na správné skladování zboží jsou dány povahou zboží a škodlivými vlivy působícími na užitnou hodnotu v průběhu skladovacího procesu. Mezi základní podmínky skladování patří způsob skladování (typ skladu), odpovídající teplota a relativní vlhkost vzduchu, ochrana před slunečním zářením a prašností, způsob umístění a uložení zboží ve skladu a způsob manipulace se zbožím. Zásady správného skladování konkrétních druhů zboží, neboli optimální skladovací režimy, jsou součástí příslušných normativních předpisů (norem).

TYPY SKLADŮ

Z hlediska schopnosti ochrany zboží před škodlivými vlivy se sklady dělí na:

-  otevřené, vhodné pro skladování zboží, jehož jakost se nemění vlivem povětrnostních podmínek (rudy, písek, betonové prefabrikáty, řezivo aj.),

- polootevřené (zastřešené, ale beze stěn), určené pro skladování zboží, které nesnáší změny vlhkosti vzduchu a přímé vodní srážky (cihlářské zboží, cement, stroje aj.),

-  uzavřené (jednopodlažní halové nebo vícepodlažní, podsklepené nebo nepodsklepené, klimatizované nebo neklimatizované), určené pro zboží citlivé na vodní srážky, změny vlhkosti i teploty (většina sortimentních skupin potravinářského i průmyslového zboží),

-  speciální, zvlášť upravené pro skladování jednoho druhu zboží (sila, chladírny, mrazírny, nádrže na pohonné hmoty aj.).

Nejmodernějším typem skladů jsou automatizované sklady řízené počítačem.

K vybavení skladů patří úložné regály (obyčejné, mechanické), přepravní prostředky (dopravníky, dopravníkové pásy, vysokozdvižné vozíky) a další zařízení snižující pracnost a umožňující správnou manipulaci se zbožím. Každý sklad musí být vybaven prostředky protipožární ochrany, zejména hasicími přístroji (vodní, pěnové, tetrachlorové, sněhové a práškové).

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA