Jdi na obsah Jdi na menu
 


6. hodina Jakost zboží

24. 5. 2007

Jakost zboží

Jakost zboží zaujímá ve vědomí výrobců i spotřebitelů stále významnější místo. Pro výrobce znamená vysoká jakost jejich produkce cestu ke zvyšování odbytovosti výrobků na domácím i zahraničním trhu, a tím i nárůst bohatství. Pro spotřebitele je jakost výrobků také velmi důležitá a ovlivňuje je v rozhodování, zda si zboží koupí, či nikoliv. Jakost je ukazatelem spotřeby a ovlivňuje míru uspokojení potřeb člověka Jakost výrobků je důležitým ekonomickým i politickým činitelem, charakterizuje průmyslový potenciál země a stav národní ekonomiky a ovlivňuje životní úroveň obyvatelstva.

Jakost vyjadřuje, do jaké míry je zboží schopno uspokojit konkrétní požadavky spotřebitele, a rovněž nakolik je použitelné pro daný účel a vhodné ve vztahu k prostředí. Zahrnuje jak hlediska užitné hodnoty, tak i hodnoty a ekonomického efektu (náklady výrobce, ekonomický dopad na spotřebitele). Jakost je určována nejen podmínkami spotřeby, ale i výroby, neboť právě při výrobě získává výrobek vlastnosti, které jsou nositelem jeho užitečnosti. Jakost nelze měřit absolutní jednotkou, lze ji vyjadřovat pouze v relativních hodnotách získaných vzájemným porovnáváním určitého výrobku s řadou významově stejných výrobků (standardů). U celé řady druhů průmyslového zboží (elektronika, motorová vozidla, elektrické spotřebiče pro domácnost, fotopřístroje atd.) je jakost závislá na technické úrovni daného výrobku.

Technická úroveň zboží je dána souborem užitných vlastností ideálního výrobku a možností společnosti tento výrobek vyrobit. V každé zemi má vyráběné zboží určitou technickou úroveň a tato technická úroveň je v jednotlivých státech různá. Jedná se o tzv. národní technickou úroveň, která je současně jedním z hlavních kritérií hospodářské vyspělosti státu. Nejvyšší úroveň vzájemně porovnatelného zboží v jednotlivých státech v daném období je označovaná jako světová technická úroveň. Světová technická úroveň, se kterou ostatní státy při hodnocení úrovně svého zboží porovnávají své výrobky, představuje světovou špičku neboli špičkový výrobek. Špičková úroveň v podstatě představuje nejlepší realizaci dané užitné hodnoty z technického, estetického, zdravotně-hygienického, ekologického a ekonomického hlediska.

PÉČE O JAKOST - Vzhledem ke společenskému významu je péče o jakost předmětem zájmu všech průmyslově vyspělých zemí.

Péče o jakost (řízení jakosti) je v podstatě soubor činností v oblasti řízení jakosti a musí je provádět každý podnik, aby zajistil udržování a trvalé zlepšování jakosti a výroba probíhala s maximální hospodárností a náležitě uspokojovala požadavky uživatelů. Řízení jakosti rozšířené na všechny oblasti, které mohou jakýmkoli způsobem ovlivnit výslednou jakost výrobku, včetně jeho provozu u uživatele, se označuje jako komplexní (všestranné) řízení jakostí. Tento systém vede k vytváření vhodných podmínek pro jakostní výrobu v celém sledu předvýrobní, výrobní a povýrobní činnosti (s využitím objektivních vědeckých metod, zejména matematicko-statistických, zkušebních a organizačních).

Komplexní řízení jakosti vyžaduje péči o jakost výrobků nejen ze strany výrobců, ale i státu. U nás je péče o jakost podřízena státnímu programu standardizace, který zahrnuje technickou normalizaci, státní zkušebnictví a metrologii. Ústředním orgánem státní správy v oboru standardizace je Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví.

Hodnocení a měření jakosti zboží

. V zemích Evropských společenství se prosazuje jednotný systém řízení jakosti založený na mezinárodních normách ISO řady 9000, který zasahuje již do předvýrobní etapy, pokračuje přes výrobu, montáž, prodej, uvedení do provozu, údržbu až po dispozice pro likvidaci výrobku. Jakost výrobků a problémy, které s ní souvisejí, přesahují mnohdy rámec jednotlivých států a vyžadují mezinárodní spolupráci. Tato spolupráce se uskutečňuje na úrovni Evropské organizace pro řízení jakosti (EOQC).

HODNOCENÍ JAKOSTI ZBOŽÍ - Jakost zboží je možné vyjádřit pouze na základě vztahu mezi jeho užitnou hodnotou a požadavky uživatele. Základní metodou získávání informací o úrovni jakosti zboží je hodnocení. Hodnocení jakosti zboží předpokládá postupné provedení výběru vlastností (znaků jakosti) vyjadřujících obsah jakosti, zjištění jejich skutečné úrovně pomocí zkušebních metod a srovnání s požadavky danými standardem (nejčastěji normou nebo referenčním vzorkem). Výsledkem hodnocení je zjištění vztahu mezi úrovní užitné hodnoty hodnoceného zboží a užitné hodnoty standardu, tedy jeho jakosti.

Měřitelná vlastnost zboží (užitná, případně dílčí), pomocí níž lze stanovit jakost zboží, se nazývá znak jakosti (například výkon žárovky, obsah tuku v mléce aj.). Znak jakosti vyjádřený v určitých jednotkách je ukazatel jakosti (například výkon 10 W, obsah tuku 3 %). Znaky jakosti vyjadřují strukturální stránku (obsah) jakosti. Ukazatelé jakosti jako měřítko užitné hodnoty představují kvantitativní stránku jakosti zboží.

Ukazatelé jakosti se rozdělují podle různých hledisek.Význam má zejména jejich rozlišení podle složitosti na jednoduché (vyjadřují jednoznačně určitou stránku jakosti, například konzistence, barva apod.), složené (charakterizují stránku jakosti souhrnněji, například prací schopnost, zdravotní nezávadnost apod.) a složené s faktorem času (vyjadřují vlastnost v návaznosti na časový úsek, například životnost).

MĚŘENÍ JAKOSTI ZBOŽÍ  - K měření jakosti zboží se používají různé zkušební metody, které je možno rozdělit na subjektivní a objektivní.

Subjektivní metody (smyslové neboli senzorické zkoušky) jsou založeny na posuzování znaků jakosti zboží smysly subjektu (člověka), tj. zrakem, čichem, chutí, hmatem a sluchem.

Různí posuzovatelé mají rozdílnou citlivost a jiné rozlišovací schopnosti a z tohoto důvodu nelze při smyslových zkouškách zajistit opakovatelnost výsledků zkoušek u stejných výrobků různými osobami. Tyto zkoušky jsou však pohotové, rychlé, zpravidla nenáročné na zkušební zařízení a odpovídají skutečným podmínkám. Velký význam mají spolu s objektivními rychlozkouškami zejména v obchodní praxi při prověřování hromadných dodávek na vnitřní trh.

Dokonalejší subjektivní metodou je tzv. senzorická (organoleptická) analýza. Tato metoda je prováděna srovnáváním různých vzorků a její výsledky jsou zpracovány pomocí vyhodnocovací techniky tzv. metodami matematické statistiky, přičemž je omezen vliv subjektivního faktoru. Tím se dosahuje větší přesnosti a opakovatelnosti výsledků. Senzorická analýza však vyžaduje posuzovatele s odbornou kvalifikací. Nejčastěji používanými metodami senzorické analýzy jsou metoda párová a trojúhelníková. Metoda párová spočívá ve vyhodnocování dvou vzorků s různými vlastnostmi (například posuzování čerstvosti másla). Metoda trojúhelníková je založena na srovnávání tří vzorků, z nichž dva mají stejné vlastnosti. Úkolem posuzovatele je určit vzorek lišící se od dvou ostatních.

Mezi subjektivní metody patří i metody srovnávací (komparativní), jako jsou zkoušky používáním, nošením apod.

Při objektivních metodách měření jakosti zboží se používají měřicí přístroje a normalizované postupy zjišťování, pomocí nichž je možno dosáhnout opakovatelnosti výsledků. Výsledky se vyjadřují nejčastěji číselnými hodnotami (v případech tzv. stanovení). Objektivním metodám se říká laboratorní zkoušky, neboť vyžadují laboratorní zařízení. Podle svého principu se dělí na chemické (například metody vážkové analýzy), fyzikální (například mechanické zkoušky), fyzikálně chemické (například kolorimetrie), biologické, mikrobiologické atd. Mezi přednosti objektivních metod patří především přesnost a opakovatelnost. Nevýhodou (ve srovnání se subjektivními metodami) je zejména jejich náročnost na vybavení (laboratoře, přístroje atd.) a odbornou kvalifikaci pracovníků. Význam objektivních metod pro obchodní praxi je sice bezprostředně menší, než je tomu u subjektivních metod a rychlozkoušek, avšak pro celkové hodnocení jakosti je rozhodující. Ve všech případech, kdy není jakost jednoznačně stanovena, provádějí se pomocí objektivních metod kontrolní zkoušky.

TESTOVÁNÍ ZBOŽÍ

Testování zboží je metoda hodnocení zboží sloužící k získává formací o vzájemném vztahu mezi spotřebitelem a zbožím. Pomocí této metody se zjišťují nejen subjektivní názory spotřebitelů na testované zboží, ale prověřuje se i jeho užitná hodnota. Testování se provádí také při ověřování spotřebitelské hodnoty budoucích výrobků v jejich vývoje a tvorby. Předmětem testování může být buď konkrétní výrobek jako celek (jednotlivý výrobek nebo skupina výrobků), jeho jednotlivé části (jakost, jednotlivé užitné vlastnosti, spotřebitelský obal, značka, cena).

Testování se provádí pomocí různých testů zboží. Podle účelu se  rozlišují trhové testy a srovnávací testy jakosti.

Trhové testy slouží ke shromažďování informací o zboží a ukazují, jak jsou výrobky uvedené na trhu přijímány spotřebitelem. Nejpoužívanějšími jsou zákaznické nákupní a zkušební testy.

Srovnávací testy jakosti umožňují získávat informace o úrovni jakosti výrobků v rámci určité skupiny (například zubní pasty, prací prostředky, barevné televizory, pánské košile). Pomocí těchto testů je porovnávána jakost výrobků dané skupiny a zveřejněné výsledky testů pomáhají obchodním organizacím a spotřebitelům při výběru a nákupu zboží.

Srovnávací testy jakosti provádějí také různé národní spotřebitelské organizace a výsledky testů zveřejňují ve svých časopisech.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA