Jdi na obsah Jdi na menu
 


44. hodina Zdravotní hlediska, části obuvi

28. 8. 2007

44. hodina Zdravotní hlediska, části obuvi

Zdravotně nezávadné obouvání

Obuv má jako důležitá a nezbytná součást odívání negativní vliv na lidskou nohu. Přibližně 80 % populace si stěžuje na bolesti nohou. Jednou z nejčastějších příčin jsou deformace klenby nohou a jejich následky.

Podle vzniku a výskytu se rozdělují ortopedické vady na vrozené

a získané.

Vrozené vady jsou těžkým onemocněním nohou a jejich odstranění se zpravidla provádí chirurgicky nebo vyžadují podle charakteru vady speciální ortopedickou obuv zhotovenou individuálně za spolupráce lékaře. Získané vady jsou tvarové či funkční změny (deformace) nohou vzniklé za života člověka. Jednou z příčin jejich vzniku je nošení nevhodné obuvi. Proto základní a nejúčinnější ochranou proti onemocnění nohou je volba správné obuvi pro jednotlivé účely a dodržování hygieny nohou.

Obuv určená pro celodenní nošení musí mít dostatečný prostor v prstové části a musí být dostatečně ohebná (flexibilní). Pro správnou funkci nohy je také velmi důležitá výška podpatku (mírnější zvednutí patní části nohy chrání nohu před vznikem plochonoží). Výška podpatku by měla být u dámské obuvi 2,5 cm, u pánské 2 až 2,5 cm a u dětské až 1,5 cm. Pro prevenci vzniku plochonoží je důležité také postavení patní části kopyta, které by mělo být kolmé nebo lehce varózní. Obdobnou funkci plní dostatečně dlouhý a pevný opatek. Opatek má být vyroben z pružných, vláčných materiálů a musí být dostatečně vysoký, aby nebyl původcem vzniku dvojité paty. Správně anatomicky tvarovaný svršek obuvi pomáhá zmírňovat únavu svalstva nohou při chůzi. Z tohoto hlediska je nevhodná obuv příliš těsná, ale i obuv příliš volná. Stélka má být vytvarována tak, aby podpírala nohu po celé ploše chodidla (nedostatečně podepřená noha se deformuje hmotností těla a vzniká plochonoží).

Z hlediska zdravotně nezávadného obouvání musí být všechny materiály určené k výrobě obuvi zdravotně nezávadné. Musí splňovat požadavky na přiměřenou hmotnost a tuhost materiálu a prodyšnost, musí mít schopnost odsávat a odpařovat pot, nesmí dráždit tkáň, nesmí být zdrojem choroboplodných zárodků a musí umožňovat dokonalou mechanickou či chemickou očistu. Nezbytným požadavkem správného obouvání je i správná volba obuvi podle účelu, pro který je určena.

Pro základní vady nohou (ploché nohy, vbočený palec, kladívkové prsty) se vyrábí tzv. zdravotní obuv s dokonale podepřenou klenkovou částí, vyztuženým opatkem a tvarovanou stélkou. Zhotovuje se z měkkých svrškových materiálů (ševro nebo oděvní hovězina), které umožňují přizpůsobit svršek obuvi tvaru nohy.

Základní části obuvi

Většina obuvi se vyrábí z několika součástí a dílců. Vyrábějí se však i druhy monolitní obuvi, například obuv vstřikovaná nebo lisovaná.

U obuvi se rozlišují dvě základní funkční části: svršek (svrškové souučásti a dílce) a spodek (spodkové součásti a dílce). Svršek je horní sestava obuvi, která chrání horní a boční část nohy podle funkce a umístění se dále člení na dílce vrchové, podšívkové a ztužovací, ozdoby a prostředky k uzavírání nebo upnutí svršku lna nohu. Svrškové dílce se zhotovují z různých obuv. materiálů v různém tvarovém provedení a jejich počet je různý podle druhu obuvi.

Základními vrchovými součástmi a dílci v klasické sestavě svršku jsou nárt, špička (přední část nártu), jazyk, zadek (pokrývá zadní část nohy), patička, pásek, sponka a holeň (část svršku holeňové obuvi zakrývající bércovou část nohy).

Podšívka má za účel zpevnit svršky, zjemnit vnitřek, zlepšit vzhled a zvýšit hygienické a tepelně-izolační vlastnosti obuvi. Materiál použitý na podšívkové dílce závisí na druhu a ceně obuvi. V přední části bývá nejčastěji podšívka textilní, v patě usňová.

Ztužovací dílce jsou určeny ke zpevnění svršku a zajištění stálého  tvaru obuvi. Vkládají se mezi vrchové a podšívkové dílce. Mezi nejpoužívanější patří tužinka (vyztužuje špici obuvi) a opatek (zpevňuje patní část svršku).

K uzavírání svršku obuvi se používají zdrhovadla, přezky, tlačky, poutka, šněrovadla atd. K vytvoření lepšího vzhledu obuvi slouží ozdoby, které mohou být vyrobeny ze stejného materiálu jako svršek nebo mohou být kovové, keramické apod.

Spodek obuvi chrání chodidlo nohy před poraněním a povětrnostními vlivy. Je tvořen různým počtem součástí a dílců z různých obuvnických materiálů podle požadavků na jejich funkci. Základní spodkové součásti a dílce je možné rozdělit na součásti a dílce pro nosnou, vnitřní a našlápnou část obuvi.

Základním spodkovým dílcem obuvi je napínací stélka, která umožňuje spojení svršku se spodkem obuvi a udržuje její žádaný tvar. Je tvarována do profilu kopyta a zhotovuje se z usně, lepenky nebo celulózy. Součást zpevňující a vyplňující klenkovou část obuvi je klenek. Pro obuv s nízkým podpatkem se používá klenek dřevěný, u dámské obuvi s vysokým podpatkem klenek ocelový. Napínací stélka a klenek tvoří nosnou část spodku obuvi.

Vnitřní část obuví tvoří půdování, mezipodešev a mezipodrážka. Půdování vyplňuje prostor mezi napínací záložkou svršku, napínací stélkou a podešví. Mezipodešev je součást nebo dílec mezi podešví a půdou obuvi; zvětšuje tloušťku a zpevňuje spodek obuvi v celé ploše. Mezipodrážka je součást upevněná mezi podešví a půdou obuvi; zvětšuje tloušťku přední našlápne části spodku obuvi.

Našlápnou část spodku obuvi tvoří podešev, podrážka, podpatek a patník. Podešev kryje našlápnou, klenkovou a patní část půdy obuvi. Chrání nohu před vlhkostí, chladem a odíráním a patří k nejnamahánějším částem spodku. Podrážka je součást přední našlápné části podešve. Podpatek je součástí patní části spodku obuvi; zvyšuje a podpírá patní část nohy. Vyrábí se v různých tvarech a výškách, jeho povrch se barví nebo potahuje vrchovými materiály. Na spodní plochu podpatku se připevňuje tzv. patník, který zamezuje opotřebování podpatku.

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA