Jdi na obsah Jdi na menu
 


16. hodina Vady přízí, výroba tkanin (tkaní, vazby tkanin)

26. 5. 2007

16. hodina Vady přízí, výroba tkanin (tkaní, vazby tkanin)

VADY PŘÍZI

Vlastnosti přízí, které mají být na optimální úrovni (například pevnost, pružnost, jemnost a další) jsou závislé na druhu a jakosti výchozího vlákenného materiálu. Projevují se i při následujícím zpracování příze a ovlivňují jakost textilie. Z hlediska dalšího zpracování příze lze tyto vady rozdělit na vady skryté (vnitřní) a vzhledové (vnější). Mezi skryté vady, kdy je jakost příze snížena, anebo dokonce znehodnocena, patří odchylky z oblasti fyzikálně-mechanických vlastností (například snížená pevnost v tahu nebo tažnost). Všechny vnější vady se projevují převážně změnou tloušťky na určité délce příze a posuzují se podle velikosti. Z hlediska velikosti se vnější vady přízí rozdělují do dvou kategorií: rušivé vady a tolerované vady. Rušivé vady jsou ty, které by svou velikostí (i tvarem) narušovaly vzhled finálního výrobku, což by vedlo ke snížení jeho jakosti. Tolerované vady nepůsobí na vzhled textilií rušivě, takže mohou být v přízi ponechány.

Tkaní

Proces, při kterém se vzájemným křížením (provazováním) dvou soustav nití vytváří tkanina se nazývá tkaní. Hlavní soustava nití, která prochází celou tkaninou po její délce, se nazývá osnova a druhé j soustavě nití, kolmé na tuto osnovu, se říká útek.

PRINCIP VÝROBY TKANIN

Tkaniny se vyrábějí na tkalcovských stavech různého typu. Původně byla práce na tkalcovských stavech pouze ruční, později sej vyvinuly různé typy stavů mechanických. Dnes se používají stavy poloautomatické, automatické a tryskové a výjimečně i stavy ruční. Princip tkaní na většině z uvedených stavů je stejný jako u stavu ručního. Princip práce na nejjednodušším stavu spočívá v tom, že jedna ze soustav nití, osnova, je navinuta na válci (tzv. osnovní vratidlo), a tvoří podélnou základnu budoucí tkaniny. Každá z přízí prochází při odvinování z vratidla vodícím očkem a soustava těchto oček tvoří tzv. list. Nejjednodušší stav má listy dva, které pracují tak, že je střídavě vždy jeden výše. Tímto rozdílem poloh obou listů se vytváří mezi nitěmi prostor, tzv. prošlup. Druhá soustava nití, útek, je tvořena až během tkaní tím, že je prošlupem po každém vystřídání polohy listů protahována nit. Skutečným vodičem útku je tzv. člunek, probíhající zleva doprava a zpět, synchronně s chodem listů. Změnou polohy lichých a sudých osnovních nití dochází zcela pravidelně ke střídání v křížení obou soustav nití. Každému skřížení osnovy s útkem se říká vazbový bod. Podle vzájemného uspořádání vazbových bodů v tkanině se rozlišuje několik typů tkanin a struktura lišící se právě v rozdílném uspořádání vazbových bodů se nazývá vazbou tkaniny. Hustota tkaniny je určena tzv. dostavou tkaniny, která udává počet nití na 100 mm tkaniny buď ve směru osnovy, nebo ve směru útku. Pro výrobu tkanin se složitějšími vazbami se používají stavy s větším počtem listů (tzv. listový stroj) a pro nejsložitější vzory tzv. žakárový stroj, jehož činnost je řízena žakárovou kartou. Mezi nejdokonalejší stavy patří bezčlunkové stavy, které nemají člunek pro zanášení útku (například tzv. tryskové stavy).

VAZBY TKANIN

Způsob, jakým se vzájemně provazuje osnovní(podélná) a útková (příčná ve směru šířky tkaniny) soustava nití (osnova a útek), se nazývá vazba tkaniny. Místo, kde se osnovní nit kříží (váže) s útkovou nití, je vazný bod- osnovní a útkový. Osnovní vazný bod je místo, kde leží osnovní niť nad nití útkovou, útkový vazný bod je místo, kde leží útková niť nad nití osnovní. Určitý počet osnovních a útkových vazných bodů, který se ve tkanině neustále opakuje, se nazývá střída vazby (raport). Určitý počet osnovních a útkových nití, které tvoří vzor, je střída vzoru. Střída vazby bývá často odlišná od střídy vzoru. Vazba tkaniny má vliv na její hustotu, pevnost, pružnost, tuhost, splývavost, omak a další vlastnosti. Podle způsobů střídání (provazování) nití ve vazbě se rozlišují tři základní druhy vazby: plátnová, keprová a atlasová. Plátnová vazba je nejjednodušší textilní vazba. Tato vazba je velmi hustá a pevná zejména v tahu. Používá se na košilové popelíny, oblekové tkaniny, pracovní oděvy, stolní a ložní prádlo, technické tkaniny i plachtoviny apod. Keprová vazba vyniká hustotou, výbornou pevností v tahu, velmi dobrou odolností v oděru a trvanlivostí. Používá se ponejvíce na oblekové a plášťové tkaniny a pracovní oděvy. Atlasová vazba je velmi hustá, s hladkým povrchem. Pomocí rozptýlených vazných bodů lze vytvořit tkaním v atlasové vazbě rozmanité dekorativní vzory. Charakteristickými výrobky jsou zejména brokáty, damašky a atlasy na ložní, stolní, osobní prádlo, na dekorační oděvní tkaniny, oděvní doplňky a bytový textil. Od těchto tří základních druhů vazeb jsou pak odvozeny další textilní vazby velmi rozmanité struktury a vzhledu. K nejčastěji používaným odvozeninám plátnové vazby patří rypsové vazby a panama. Z odvozenin keprové vazby jsou významné zejména kepr zesílený, víceřádkový, hrotový, lomený a pravidelný přerušovaný.

Z odvozenin atlasové vazby se používají atlas nepravidelný, smíšený, zesílený a stínovaný. Při tvorbě módních tkanin se uplatňují tzv. složené a volně sestavené vazby. Tyto vazby mohou mít charakter základní vazby nebo její odvozeniny, ale jsou v nich zapracovány nové, módní prvky návrháře. Z těchto vazeb jsou nejrozšířenější vazby keprová a kanavová.

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA