15. hodina Základy textilních technologií, zpracování vláken výroba přízí
15. hodina Základy textilních technologií, zpracování vláken výroba přízí
ZÁKLADY TEXTILNÍCH TECHNOLOGIÍ
Základní surovinou pro výrobu textilního zboží (textilií) jsou textilní vlákna. Textilní technologií je textilní vlákno zpracováno na konečný výrobek, což je velmi složitý a komplikovaný proces, jehož průběh je mimo jiné značně ovlivňován charakterem zpracovávané suroviny.
Výroba textilního zboží má tři technologické postupy: zpracování textilního vlákna (výroba příze, rouna), vlastní výroba textilií a zušlechťování textilií.
Zpracování textilních vláken
Textilní suroviny nelze většinou zpracovávat přímo na tkaniny, protože vlákna jsou příliš krátká a jemná. Z toho důvodu se v přádelnách zpracovává vlákenná surovina předením na přízi, což jsou stejným směrem urovnaná a dohromady v nit stočená vlákna přediva.
PŘEDENÍ
Předení zahrnuje přípravu přediva (rozvolnění, čištění, oddělování a míchání vláken), vlastní spřádání(přástování a dopřadání) a konečnou úpravu příze. Technologie předení je různá podle druhu vyráběných přízí. Způsoby předení se liší hlavně dopřádáním. 1
Výroba bavlněné příze
Hlavním úkolem přípravy přediva je rozvolnění, dokonalé vyčištění a rozvláknění zpracovávané suroviny, spojené s oddělováním nebo naopak promícháváním vláken (pokud se zpracovává materiál rozdílné jakosti). Rozvolnění zpravidla předchází případně doprovází čisticí operace, jejímž úkolem je zbavit materiál všech nečistot. Vyčištěný materiál je podroben ještě tzv. mykání, jehož účelem je rozdělit chomáčky na jednotlivá vlákna, pokud možno uložená vedle sebe (tzv. pramen). Při výrobě jemných přízí se ještě pramen propracovává česáním na česacím stroji, aby se z něj odstranila krátká vlákna (jsou příčinou vzniku nestejnoměrné příze).
Následující fází výrobního postupu je posukování, jehož cílem je dosáhnout stejnoměrných pramenů a zdokonalit rovnoběžnost vláken. Posukované prameny se dále zpracovávají přástováním (předpřádáním), jehož účelem je posukovaný pramen ještě více ztenčit a dosáhnout jeho stejnoměrnosti. Přástováním se přeměňuje pramen v tzv. přást (ztenčený pramínek vláken mírně zakroucený, který nemá ještě dostatečnou pevnost a jemnost příze). Přást se přeměňuje na přízi až v rámci tzv. dopřádání, které je konečnou fází celého předení. Úkolem dopřádání je zjemnit přást na požadovanou hodnotu, dodat mu příslušný zákrut a navinout vzniklou přízi na papírovou nebo drátěnou dutinku ve tvaru tzv. potáče.
Výroba vlněné příze
Předení vlny je podobné jako předení bavlny. Protože vlna jako surovina přichází silně znečištěna, předchází vlastnímu spřádacímu procesu praní vlny a tzv. karbonace (odstraňování rostlinných nečistot působením kyseliny sírové). Před vlastním spřádáním se vlna mastí oleinem, aby získala pro předení správnou pružnost.
Podle způsobu výroby se rozeznává vlněná příze mykaná, česaná a poločesaná. Mykaná příze je vyrobena z kratších vláken, jež nelze česat. Vyrábí se většinou z levnějších surovin, například z trhané vlny, výčesků, vlněného odpadu. Příze je měkká a používá se k výrobě tvídů, flanelů, flaušů apod. Česaná příze se vyrábí převážně z ovčí vlny, chemických vláken vlnařského typu a jejich směsí. Vyznačuje se velkou stejnoměrností, čistotou a malým počtem neurovnaných vláken podél osy příze. Uplatňuje se při výrobě kvalitních textilií pro letní odívání, u nichž se vyžaduje lehkost, jemnost, vzdušnost (fresko, gabaiden, kašmír, koverkot, kord apod.) a při výrobě pleteného ošacení. Poločesaná příze se vyrábí z dlouhých hrubých a kříženeckých vln (například kašmírová, mohérová, angorská) spřádáním poločesaným způsobem (odpadá česání a hlazení česanců).
Výroba lněné, konopné a jutové příze
Lněná příze se vyrábí mnohem jednodušším způsobem než příze bavlněná. Pevnost lněné příze odpovídá pevnosti silně kroucené bavlněné příze. Stejným způsobem jako příze lněná se vyrábí i příze konopná a jutová.
Příze je souvislý svazek textilních vláken, která jsou vzájemně rovnoběžně uspořádána vedle sebe a za sebou. Pevnost tohoto svazku vláken je dosažena jeho zkroucením (zákrutem) a závisí především na druhu použitých vláken, jejich délce, stejnoměrnosti a počtu zákrutů. Příze s větším počtem zákrutů jsou pevné v tahu a trvanlivé v oděru. Jestliže je počet zákrutů malý, je příze měkká, má nižší pevnost v tahu a malou trvanlivost v oděru.
Ze surovin s dlouhými vlákny se vyrábí zpravidla česaná příze, charakteristická svým hladkým povrchem. Kratší vlákna se zpracovávají na mykanou přízi, z jejíhož povrchu obvykle vyčnívají konečky krátkých vláken.
Pro zvýšení pevnosti a dosažení barevných, popřípadě jiných vzhledových efektů se spojují zkrucováním dvě i více jednoduchých přízí. Tomuto postupu se říká skaní a podle směru zkroucení příze se označuje pravotočivý zákrut písmenem Z a levotočivý zákrut písmenem S. Směr zkroucení jednoduché příze se označuje při směru zakroucení vpravo z, vlevo s.
Při zavádění chemických vláken do textilní praxe byla pro výrobu oděvního zboží nejzávažnějším nedostatkem nedostatečná kyprost příze. Pro zvýšení kyprosti chemických vláken všeho druhu byla zavedena technika jejich tvarování, kadeření a objemování, která se uplatňuje u přízí z nekonečných vláken, u jednosložkových přízí ze stříže a u směsových přízí s obsahem chemických vláken. Pro zvýšení efektu se do přízí případně přidávají jemná kovová vlákna (lurex).
Podle způsobu tvarování chemických vláken lze dosáhnout přízi s vysokou tažností a objemností, dále příze vysoce objemné, ale neroztažné, a konečně příze kombinované. Těchto efektů se dosahuje zkadeřením vlákna a vytvořením jemných obloučků nebo zkroucením vlákna, kterým se vytvoří na povrchu vlákna nepravidelné smyčky. Vytvoření požadovaných vlastností přízí lze dosáhnout také skaním, kdy se jednotlivé druhy příze vzájemně kombinují.
Pro dosažení požadovaných vlastností a tvaru se příze upravují různými mechanickými a chemickými způsoby, například soukáním, motáním, praním, vyvarováním, bělením, mercerací atd. Soukání je převíjení příze nebo skaných nití na osnovní nebo útkovou cívku vhodnou pro další zpracování. Motání je převíjení příze z cívek do přaden. Při praní, vyváření, případně bělení se z příze odstraňují látky snižující její jakost (nečistoty, prach, mastnota atd.) Mercerace je způsob zušlechtění některých druhů bavlněných přízí působením hydroxidu sodného za účelem docílení vyššího lesku a pevnosti v tahu.
Mezi nejdůležitější vlastnosti příze patří především:
- délka příze: má být co největší, aby se příze nemusela při dalším zpracování navazovat;
- pevnost v tahu: vyjadřuje se jako síla potřebná k přetržení příze;
- pružnost a tažnost: v podstatě relativní prodloužení příze při namáhání v tahu, vyjadřuje se v procentech;
- stejnoměrnost: pravidelná rovnoměrná tloušťka příze po její celé délce;
- nestejnoměrnost: vada příze, ovlivňuje nepříznivě její vzhled a pevnost (je způsobena nestejnoměrnou tloušťkou);
- počet zákrutů (kroucení): má podstatný vliv na pevnost příze. Obecně lze říci, že čím je příze jemnější, tím více musí být zakroucena pro dovršení stejné pevnosti než příze hrubší. Vysoký počet zákrutů ta ke zvyšuje hladkost a pevnost vzniklé příze. Vyjadřuje se počtem zákrutů na jednotku délky. Příze osnovní bývají více kroucené (aby byly hladší a pevnější), příze útkové naopak méně kroucené (aby byly měkčí a lépe vyplňovaly tkaninu) a příze na pletení mívají počet zákrutů ještě menší;
- navlhavost: ovlivňuje změny hmotnosti příze, popřípadě výrobku, pevnost, tažnost a pružnost a hodnotí se příznivě u výrobků s hygienicky zdůvodněným požadavkem savosti vody (například osobní prádlo, ručníky, utěrky, kojenecké zboží apod.);
- jemnost: vyjadřuje tloušťku příze. Tenké příze se označují jako jemné a příze větší tloušťky jako hrubé.
Jemnost patří mezi nejdůležitější vlastnosti přízí. Ovlivňuje celou řadu vlastností příze (například pevnost v tahu, hmotnost a tloušťku výrobku). Na jemnosti příze závisí její další použití v textilní výrobě (úplety, lehké a těžké tkaniny, koberce atp.).
Pro vyjádření jemnosti přízí a hedvábí se používá jednotka tex. 1 tex je hmotnost