Jdi na obsah Jdi na menu
 


14. hodina Textilní vlákna chemická, hutnická

26. 5. 2007

14. hodina textilní vlákna chemická, hutnická

Chemická textilní vlákna

Chemická vlákna je souhrnný název pro textilní vlákna vyráběná chemickými technologiemi. Tento název nahradil dřívější pojmenování „umělá vlákna", které nevystihovalo skutečnost; že chemická vlákna nejsou náhradou za vlákna přírodní, ale že jsou to nová, plnohodnotná vlákna se speciálními užitnými vlastnostmi. Chemická vlákna se vyrábějí buď ve formě nekonečného vlákna - hedvábí, nebo ve formě krátkých vláken - střiže.

Pro chemická vlákna je charakteristický vysoký lesk, který je však pro většinu spotřebních výrobků nežádoucí, a proto se snižuje matováním.

Chemická vlákna se rozdělují na celulózová a syntetická.

Celulózová chemická vlákna vznikla v 18. století jako náhrada drahého přírodního hedvábí. Surovinou k výrobě vláken je celulóza, která se získává z bavlny (lintersu) nebo ze dřeva. Vlákna rozdělujeme na: viskózová, acetátová a mědňatá.

Výrobu viskózových vláken lze rozdělit do tří fází. Nejprve se ze smrkového nebo jedlového dřeva získává čistá celulóza, která se ve druhé výrobní fázi převede účinkem chemických činidel a prostředků do roztoku. V třetí výrobní fázi se získaný roztok protlačuje jemnými otvory zvlákňovací trysky. Pramének roztoku celulózy vytékající z trysky tuhne a odvíjí se jako nekonečné vlákno.

Viskózové vlákno se vyrábí ve dvou druzích: jednak jako nekonečné vlákno označované názvem viskózové hedvábí, jednak jako viskózová střiž získaná rozřezáním viskózového hedvábí na délku 2 až 15 cm podle potřeby dalšího zpracování.Viskózová vlákna mají poměrně malou pevnost, která se zamokra snižuje o 50 %. Protože jsou málo pružná, výrobky z nich se značně mačkají. Účinkem vyvářky při 100°C se rychle porušují, ztrácejí pevnost a rozpadají se. Životnost výrobků z viskózových vláken je ve srovnání s bavlněným zbožím asi o polovinu kratší. Při spalovací zkoušce vlákno hoří jako bavlna.

V současné době se vyrábějí speciální viskózová vlákna se zvýšenou pevností, odolnější proti únavě (kordová vlákna), s vyšší pevností za mokra, se sníženou nasáklivostí a s hrubou krystalickou strukturou podobnou struktuře bavlny (polynozická vlákna). Nové typy viskózových stříží jsou velmi vhodné na míchání se syntetickými vlákny.

Pro textilní účely se používají viskózová vlákna buď čistá, nebo ve směsi s ostatními druhy vláken na pletené prádlo a oblekové a dekorační tkaniny.

Acetátová vlákna jsou svým chemickým složením acetáty celulózy. Acetátová vlákna se považují za nejlepší chemická celulózová vlákna. Mají vysokou pevnost a nízkou navlhavost (jejich pevnost se sníží za-vlhka nejvýše o 20 %). Při spalovací zkoušce nehoří, ale taví se. Používají se většinou čistá na výrobu brokátových šatovek, pleteného prádla a dekoračních tkanin. Ve směsi s jinými vlákny se vyskytují velmi zřídka.

Měďnatá vlákna se vyrábějí z čisté celulózy, z bavlněného lintersu, z odpadové bavlny nebo z vysoce zušlechtěné speciálně chemicky upravené celulózy. Svými vlastnostmi, především jemností a pevností, převyšují jiná celulózová vlákna (například pevnost v tahu je o 10 až 30 % vyšší, než u hedvábí viskózového a vlivem vlhkosti se tak výrazně nesnižuje). Používají se k podobným účelům jako vlákna viskózová.

Syntetická chemická vlákna

Výroba syntetických vláken je velmi složitá a skládá se v podstatě z přípravy vláknotvomé hmoty, zvlákňování, dloužení (protahováno a úpravy vláken pro textilní zpracování.

Všechna tato vlákna mají celou řadu společných velmi dobrých užitných vlastností. Jsou zejména pevná, odolná v oděru, málo se mačkají, mají příjemný omak a vzhled, snadno se ošetřují a rychle schnou. Další výhodou je, že jsou syntetická vlákna v současné době již snadno dostupná v celé šíři sortimentu a za přijatelnou cenu. U řady výrobků nahradila chemická vlákna zcela bavlnu a vlnu.

Jejich jediným závažným nedostatkem je malá savost potu a v důsledku toho i poměrně malá prodyšnost, projevující se zejména u tkanin. Tato vlastnost se negativné projevuje především u osobního prádla, kde dochází při nošení ke vzniku statické elektřiny, která způsobuje zvýšenou špinivost chemických vláken. Z těchto důvodů se některé vlastnosti výrobků z chemických vláken považují za nedostatečné a neodpovídají hygienickým požadavkům.

Syntetická vlákna vyskytující se v sortimentu textilního zboží lze rozdělit podle složení do čtyř skupin: polyamidová vlákna, polyesterová vlákna, polyakrylonitrilová vlákna a ostatní.

Polyamidová vlákna (PAD) jsou po polyesterových vláknech nejdůležitější skupinou syntetických vláken. Výchozí surovinou pro jejich výrobu jsou především fenoly získané z kamenouhelného dehtu. Polyamidová vlákna se vyznačují výbornou pevností v tahu zasucha a zavlhka a ze všech chemických vláken mají největší odolnost v oděru. Používají se prakticky v celém sortimentu textilního zboží. Jsou to jednak nekonečná vlákna pro jemné pleteniny a tkaniny, jednak tvarované příze a stříž pro objemnější výrobky se zvýšenou kyprostí, prodyšností, savostí a pružností. Polyamidy se používají buď čisté nebo ve směsích, nejčastěji s bavlnou a viskózovými vlákny.                             '

Polyesterová vlákna (PES) jsou v současné době nejrozšířenějším druhem syntetických textilních vláken. Výchozí surovinou pro jejich výrobu je nafta a další organické látky.

Polyesterová vlákna se vyrábějí jako nekonečná vlákna a jako kadeřavá stříž. Čistá polyesterová vlákna se zpracovávají většinou ple-tařskou technikou. Ve směsích se zpracovává ponejvíce polyesterová stříž, a to s vlnou, bavlnou a viskózovou stříží.

Mezi vysoce ceněné vlastnosti polyesterové stříže patří především kyprý a vlněný omak, hřejivost a výborná pružnost. Polyesterová stříž patří mezi stříže s nejnižší hodnotou mačkavosti. Polyesterová vlákna jsou ze všech chemických vláken nejodolnější vůči vysokým teplotám a slunečnímu záření. Při žehlení odolávají bezpečně teplotám do 200°C. Proto se polyesterová vlákna osvědčila v celém sortimentu svrchního ošacení a při výrobě bytového textilu, především záclonovin.

Polyakrylonitrilová vlákna (PAN) se vyrábějí náročnou syntézou z acetylenu a kyanovodíku. Uplatňují se většinou ve formě stříže na úplety, netkané textilie (přikrývky), žerzejových úpletů atd. Mezi jejich význačné vlastnosti patří příjemný omak a výborná hřejivost. Snadno se perou, nesrážejí se, ale žmolkují. Jsou to vlákna vlněného charakteru a plně zastupují vlněné pletené zboží. Při praní se však znehodnotí při teplotě nad 40°C.

Ostatní chemická vlákna jsou zastoupena v sortimentu textilního zboží především polyvinylchloridovýmí vlákny (PVC), spandexovými vlákny (PUS) ze segmentovaného polyuretanu a polypropylenovými vlákny (POP).

Polyvinylchloridová vlákna se používají především k výrobě antirevmatického prádla a přikrývek. Vynikají silným elektrostatickým nábojem, který zmírňuje revmatické bolesti. Jejich hlavním nedostatkem je nízká tepelná odolnost a poměrně vysoká citlivost na ultrafialové paprsky slunečního záření, jejichž vlivem vlákna žloutnou. Perou se při teplotě do 40°C (při vyšších teplotách se silně srážejí a poškozují).

Spandexová vlákna se vyrábějí z polyuretanu. Jejich význačnou vlastností je pevnost, pružnost a tažnost. Svou tažností se podobají pryžovým nitím. Ve srovnání s pryží mají však větší tepelnou a chemickou odolnost a trvanlivost. Uplatňují se zejména u elastických výrobků, jako například u pružných oblekových tkanin pro sportovní účely, dámského elastického prádla apod.

Polypropylenová vlákna jsou nejmladším druhem syntetických vláken. Vyrábějí se polymerací propylenu. Vlákna jsou značně lehká, pevná, pružná a vyznačují se dobrou izolační schopností. Velmi se osvědčují v bytovém textilu jako nábytkové a dekorační tkaniny, záclonoviny a textilní podlahové krytiny.

Hutnická textilní vlákna

Hutnická textilní vlákna jsou vyrobená z anorganických látek chemickou technologií. Jako textilní konstrukční materiál se uplatňují zejména vlákna kovová, skleněná a azbestová.

Kovová vlákna jsou vlákna vyráběná z kovů tažením. Dříve se většinou vyráběla z drahých kovů (zlata, stříbra), popřípadě v kombinaci s další složkou ve formě pokovených drátků (pozlacené stříbro nebo postříbřená měď).

V současné době jsou to například hliníková, měděná, ocelová a mosazná vlákna. Mezi kovová vlákna patří tzv. dracouny (proužky kůže nebo nitě obtočené zlatým i zlaceným páskem nebo drátkem). Kovová vlákna se používají například při výrobě brokátových tkanin, v prýmkařství a ke zdobení hotových tkanin výšivkou.

Skleněná vlákna jsou nekonečná vlákna vyráběná tažením z roztavené skloviny. Jsou nehořlavá, pevná, křehká a odolná proti teplu. Skleněné příze se používají k výrobě tkanin a sklolaminátů.

Azbestová vlákna se získávají z vláknitého nerostu azbestu (osinku). Používají se na výrobu ochranných ohnivzdorných obleků, rukavic a obuvi.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA