Jdi na obsah Jdi na menu
 


15. Pesticidy

24. 3. 2007

Pesticidy

Pesticidy jsou chemikálie (anorganického nebo organického typu), sloužící k potlačování rostlinných a živočišných škůdců, které ohrožují zemědělské, zahradní a lesní rostliny, zásoby potravin, zemědělské produkty a průmyslové materiály - textil, kůže, dřevo,užitečná zvířata nebo i samotného člověka.

Dělí se na:

herbicidy - látky k potlačení růstu nežádoucích rostlin- plevelů

fungicidy - látky proti houbám a jejich sporám

baktericidy - látky hubící bakterie

algicidy - látky hubící řasy.

insekticidy - látky k hubení škodlivého hmyzu

akaricidy -látky patřící k insekticidům s účinkem na roztoče

zoocidy - látky proti škodlivým živočichům

a) nematocidy - látky proti háďátkům

b) mpluscocidy - látky proti měkkýšům c)jodenticidy látky proti hlodavcům

Mezi pesticidy, které nemají přímý toxický účinek řadíme např.:

deterenty - zabraňují požeru, resp. inhibují příjem potravy (znechucují hmyzu potravu)

repelenty - látky odpuzující hmyz,

atraktanty - působí na bázi feromonů a lákají hmyz do jednoduchých likvidačních pastí,

jsou určené ke sterilizaci hmyzích samečků, kteří po vypuštění do oblasti snižují pravděpodobnost oplodnění samičky, dalšími látkami jsou insekticidní hormony a růstové inhibitory nebo preparáty založené na účinku virů, hub a mikrobiálních pesticidů.

Pesticidy lze také dělit podle způsobu jejich působení na ošetřovaný organismus :

Jde o kontaktně působící pesticidy,  kdy účinná látka neproniká např. do rostlinné tkáně a zůstává na povrchu ošetřených částí rostlin. Hubí hmyz, houby nebo plevele pouze na místech zasažených postřikem. Jejich nevýhodou je, že účinek přirozeně závisí na povětrnostních vlivech (větru, dešti, slunečním záření), a že v případě herbicidů totálně nezničí zasaženou rostlinu a v případě fungicidů a insekticidů samozřejmě nechrání přírůstky rostlin.

Vhodnější aplikační vlastnosti mají systémové pesticidy. Pronikají kutikulou do buněk a jsou rozváděny cévním systémem.Systémové insekticidy chrání rostliny bezpečněji, protože jejich účinnost není ovlivňována povětrnostními poměry, je však spojená s nebezpečím fytotoxického vlivu na rostliny.

2. Výskyt a vývoj pesticidů ( chemické složení)

V průběhu rozvoje metod anorganické a zejména organické chemie bylo syntetizováno a otestováno ohromné množství sloučenin, které neustále narůstá. Vždy však průměrně jen jedna látka na 7-10 tis. sloučenin prochází screeningem jako využitelná v praktické ochraně rostlin. A tak v průběhu chemických modifikací a syntéz byly získány určité typy potenciálních chemických pesticidů.

Jako insektlcidní látky se užívají :

Látky přírodního původu, : nikotin, rotenon (kořeny derritu) a   pyrethrum (květ určitých chryzantém).

Látky  syntetického  původu   :   chlorované  sloučeniny  (DDT,  Aldrin,  Dieldrin),  organofosforové sloučeniny  (Parathion,  Chlorthion,  Malathion,  Phoxim)  nebo  karbamátové  sloučeniny(Carbaryl, Ethiofencarb, Adicarb).

Látky syntetického původu .: některé anorganické látky, organofosforové deriváty, dithiokarbamáty, látky chinoidního charakteru, chlorované fenolické sloučeniny, benzimidazoly, pyrimidiny.

Jako herbiciidní látky se užívají:

Látky syntetického původu i anorganické sloučeniny (Travex-NaClO3), aromatické karbamáty, močoviny, heterocyklické sloučeniny (paraquat), triaziny atd.

Jako rhodenticidní látky se užívají

Látky syntetického původu : močoviny,chlorované pyrimidiny

Od všech typů pesticidů se vyvíjejí další deriváty ve snaze zachovat a nebo zlepšit účinek a významně omezit vedlejší negativní účinky. Ty se mohou vyskytovat na úrovni toxických stavebních degradačních produktů, vznikem rezistencí a dalších negativních vlastností, které se i přes seriózní specializované testy mohou časem objevit, zejména při dlouhodobém používání látky. Tyto zkušenosti ve výzkumu pesticidů navozují potřebu sledovat tyto sloučeniny z mnoha hledisek a úrovní jejich vlastností ve vztahu k mechanismu účinku, způsobů jejich odbourání, studia účinku degradačních produktů atd. Tato fáze výzkumu pesticidů je nejzávažnější při zavádění preparátu do praxe. Tyto úkoly jsou jednoznačně spojeny s ekologií a zabraňují, aby se do praxe dostaly látky, sice aktivní, ale pro své vedlejší účinky škodlivé pro ekosystém. Jde o poměrně dlouhodobý vzájemně provázaný systém laboratorních testů, které s konečnou platností uzavírají polní ověřovací pokusy. Proto je téměř pravidlem, že vývoj a screening jednoho nového pesticidu před zavedením do praxe stojí kolem 100 mil. dolarů. Takové náklady mohou vynaložit jen vysoce prosperující chemické firmy se skvělým výzkumným zázemím.

3. Toxicita pesticidů

Pesticidy jsou jedy s nejrůznějším mechanismem účinku a lze jej podle toho rozdělit do tří skupin:

l.Jedy koncentrační -jejich účinek je úměrný dávce

2. Jedy kumulační - v malých dávkách prakticky neškodné,po dosažení toxické    koncentrace se jejich účinky začínají projevovat ( DDT)

3. Jedy sumační,- ve vyšších a jednorázových dávkách způsobují akutní a smrtelné otravy, kdežto v nízkých a opakovaných nebo dlouhodobě působících dávkách se projevuje jejich zejména karcinogenní účinek

Toxické účinky se zjišťují dopředu, tzv. biologickým pokusem (ten se bohužel dodnes provádí na zvířatech, jako jsou myši, morčata a opice). Míra toxicity se měří a uvádí v tzv. letální dávce , tj. dávka smrtelná, označuje se LD50, uvádí se v gramech, nebo miligramech na l kilogram živé hmotnosti. Číslo 50 značí, že při požití daného množství látky uhyne 50% živých organismů a 50% přežije. Projeden organismus ze dvou to tedy znamená smrt.

Hodnota letální dávky však nevypovídá o chronické toxicitě při dlouhodobějším působení jak dva roky.Při chronickém působení na lidský organismus se jako jeden z vedlejších účinků pesticidu často vyskytuje alergie (nepřiměřeně silná reakce organismu)

5. Pesticidy a 7P

Nepříznivé účinky pesticidů na životní prostředí lze shrnout do tří skupin:

1.    Především jsou to některé nežádoucí účinky na samotné škůdce. Může se totiž stát, že se časem ukáže, že použitý prostředek účinkuje v podstatně větší míře na likvidátory škůdce, než na něho samotného. V některých případech vede po určité době u škůdce ke zvýšené produkci plně životaschopného potomstva. U některých prostředků může docházet ke vzniku rezistentních populací (např. DDT). Nezřídka vede použití k přemnožení původně hubeného škůdce. Je to způsobeno tím, že se tito živočichové přesunou na jiný biotop, kde snáze najdou jinou potravu.Pak dojde ke katastrofálnímu přemnožení tohoto škůdce, protože na daném biotopu chybí druhy schopné jeho výskyt regulovat.

2.    Vlivy účinků pesticidů na ostatní organismy, protože často účinkují nejenom na samotný druh organismu, jenž mají hubit.Mnohdy jsou nežádoucími účinky postižena domácí zvířata nebo dokonce sám člověk. Může docházet k různým patologickým změnám na potomstvu, snížení plodnosti a karcinogennímu působení, (opět DDT)

3.    Nepříznivý účinek pesticidů se uplatňuje i celkovým negativním ovlivněním prostředí, které postihuje často i území mimo rozsah jejich původní aplikace, protože celá řada pesticidů je schopná dlouhodobé perzistence v půdě, kde se může i chemicky měnit v látky, které mohou mít vyšší toxicitu než původní látka.Tyto látky mohou být následně zaneseny, zejména vodou i na místa značně vzdálená od místa použití.

Při snaze získat co nejvíce šetrné pesticidy vůči životnímu prostředí však také nelze opomenout fakt, že čím chemicky složitější je pesticid, tím komplikovanější je technologický postup jeho výroby, a tím může být větší, případně toxičtější, odpad z takové technologie.

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA