Jdi na obsah Jdi na menu
 


Křen

5. 8. 2009

Křen

Křen se pěstuje již přes 3 tisíce let. Znali ho Egypťané, Řekové ale i germánské kmeny ze střední Evropy. Všichni si pochvalovali jeho využití, ať již ve formě koření, tak zejména v lidovém léčitelství jako účinný prostředek proti bolestem a afrodiziakum. U nás se křen nejvíce pěstoval na přelomu 19. a 20. století, kdy se ročně vyprodukovalo asi 100 tun kořenů a byli jsme křenovou velmocí známou po celém světě. Kolektivizace v 50. letech minulého století znamenala začátek konce pěstování křenu u nás. Začaly se prosazovat jiné plodiny a v důsledku toho se k nám dodnes křen dováží, především z Polska.

Pokud se rozhodneme křen pěstovat, postačí, když kdekoli v přírodě vykopneme kus jeho kořene s několika očky. Ten pak zasadíme na vhodné místo a zaléváme. Úspěšnost takového způsobu rozmnožování křenu je opravdu velká. Naopak po několika letech by se mohlo stát, že se nám nekontrolovatelně rozroste po zahradě. Proto je dobré jednou za čas preventivně vykopnout několik rostlin i s celým kořenem a udržet ho tak pod kontrolou.

Kořeň křenu sklízíme dle potřeby během roku, nejlépe na podzim. Můžeme ho uskladnit ve sklepě nebo v jiné chladné místnosti, podobně jako mrkev - zasypáním vrstvou písku, dlouho nám výdrží i v lednici, časem však ztrácí na své síle.

Křen si především vychutnají všichni milovníci masa. Pronikavé aroma křene poznáme už při strouhání, podobně jako cibule, nás pálivé silice dohání k pláči. Přičichnutí k čerstvě nastrouhanému křenu, jehož aroma časem slábne, nám dokonale "protáhne" nos a nejspíš bude následovat dlouhé kýchání. Právě tyto jeho vlastnosti jsou však žádoucí, například ovar bez hořčice a křene by snad ani nebyl ovarem. Jiní zase nedají dopustit na vynikající křenovou omáčku s knedlíky. Chystáme-li se zavařovat letní úrodu okurek, určitě je dobré vědět, že kolečko čerstvého křene zajistí každé sklenici delší životnost.

Křenem se také ochucuje i majonéza a rovněž se, ovšem na kolečka nakrájený, přidává i k nakládané červené řepě. Trochu zvláštní pochoutkou je křen smíchaný se šlehačkou a strouhanými ořechy, což je kombinace, která se dříve podávala jako příloha k vařené, teplé nebo studené šunce.

Velmi známým a oblíbeným jídlem je bílá křenová omáčka k hovězímu a zejména k uzenému masu. Ta se připravuje teplá, ovšem hustá studená omáčka z křenu, soli, octa, nastrouhaných jablek a cukru, se podávala s brusinkami a smetanou, jako příloha ke zvěřině. Dříve se připravovala i slavnostní křenová omáčka. Ta se ochucovala smetanou, rozinkami a mandlemi. A nakonec bych se chtěl zmínit, že gurmáni doporučují strouhaný křen k tvrdým sýrům, rybám, ale zejména k vejcím natvrdo.

V křenu najdeme silici, vitamín C, enzymy, látky ničící bakterie, sacharidy a další sloučeniny, které společně vytvářejí komplex látek blahodárně působících na organismus.

Příznivé účinky křenu znaly už generace před námi. Má především dezinfekční účinky, ať už ho budeme užívat zevnitř, nebo jím potírat kůži zevně. Při konzumaci působí pro vysoký obsah vitamínu C celkově povzbudivě a močopudně. Použitý zevně zastoupí účinně i veškeré masti na bolavé klouby. Možná si vzpomenete na pohádku Dařbuján a Pandrhola když vám povím, že z jednoho dílu strouhaného křene, 1 dílu sádla a 5 dílů mouky můžeme uhníst těsto, ze kterého tvoříme placky a následně je přikládáme na bolavá místa. Křen přiložený jako obklad prohřeje kůži, proto se zevně přikládá hlavně při již zmíněném revmatismu, při ztuhlosti svalů, ischiasu, ale i na otoky a omrzliny. V další pohádce Tři Veteráni je zase naordinován princezně s dlouhým nosem. Velkého nosu nás ve skutečnosti sice nezbaví, avšak usnadňuje dýchání a odkašlávání. Křen však raději nekonzumujme čistý, ale zkusme jej promísit se strouhanými jablky. I tak jej požíváme pouze v přiměřeném množství. Pro uvolnění dýchacích cest je dobré inhalovat vývar z křene. Na průdušky se doporučuje takzvaný křenový sirup, což je šťáva, která vznikne, když křen smísíme s cukrem.

U citlivých osob je však nutno dávat pozor na možné popálení pokožky! Křen působí podpůrně především na zažívací orgány a v kombinaci s včelím medem se stává skutečným životabudičem. Pokud smícháme mléko s křenem, získáme staré osvědčené projímadlo, ovšem spolu s alkoholem by zase mělo napomáhat při odstranění drobných jaterních skvrn na kůži. Pokud přiložíme nastrouhaný křen na čelo nebo šíji, zmírníme si i nepříjemné bolesti hlavy, způsobené migrénou.


Recepty:

Křenová omáčka

Postup přípravy: V kastrolu rozpustíme 50 g másla, zasypeme je 2 lžícemi hladké mouky, uděláme světlou jíšku, kterou zalijeme 1/4 l hovězího vývaru a 1/4 l mléka. Omáčku osolíme, přidáme špetku bílého pepře a za stálého míchání provaříme. Až na samý závěr vmícháme čtyři lžíce strouhaného křenu. K drůbežímu masu omáčku ještě ochutíme citronem.

Jablečný křen

Postup přípravy: Jeden velký kořen křenu oloupeme, nastrouháme, v misce zasypeme centimetrovou vrstvou krystalového cukru a přikryjeme. Litr vody smícháme s 1/2 dl octa. Šest kyselejších jablek oloupeme, nastrouháme na hrubém struhadle a okamžitě ponoříme do roztoku. Křen s cukrem zalijeme vroucí vodou tak, aby vzniklo „bahýnko“ a opět přikryjeme. Slijeme vodu z jablek, která poté vmícháme do křenu, přidáme lžičku soli a půl lžičky pepře, promícháme a plníme do skleniček.

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA