Jdi na obsah Jdi na menu
 


14. Příjem zboží v maloobchodě a dokumenty s tím spojené

24. 3. 2007

Příjem zboží

                Z technologického pohledu můžeme příjem zboží definovat jako činnosti bezprostředně se zabývající manipulací se zbožím při vstupu zboží do prodejny. Z obchodního hlediska  pod pojmem příjem zboží rozumíme, kromě vedlejších pomocných činností tyto dvě hlavní operace :

·          odběr zboží od dodavatele, 

·          kontrolu množství a jakosti odebraného zboží čili přejímku zboží. 

 Podstatou příjmu a přejímky zboží je zachytit stav zásilky po příchodu do prodejny a zajistit právní podklady pro hmotnou odpovědnost za dodané zboží.

Příjem zboží bude optimální a zároveň bude usnadňovat pohyb zboží v prodejně, jestliže budou splněny tyto podmínky :

a)        koncentrace příjmu do jednoho místa – dodávka má být prováděná poblíže skladové plochy a neměla by se křížit s cestami zákazníků, aby nedocházelo ke tříštění pohybů, což by  znesnadňovalo kvalitní odběr a přejímku zboží. Tímto místem je nejčastěji rampa.

b)       vybavení vhodnými mechanizačními a věcnými prostředky – příjem zboží má být usměrňován tak, aby pohyb zboží byl jednosměrný a usnadňoval manipulaci se zbožím.

c)        organizační zajištění  - za příjem zboží je odpovědný konkrétní zaměstnanec. Ke správnému organizačnímu zajištění  příjmu zboží patří i plán příjmu dodávek. Aby bylo možno sladit celý provoz prodejny a zajistit rovnováhu pracovního fondu, je nutné příjem a jeho návazné činnosti plánovat.

Odběr zboží

Provádí se ihned při dodávce zboží do prodejny. Při něm se má odběratel – prodejna přesvědčit, zda dostává takovou zásilku, jaká je uvedena v dodacím listu, zejména zda je zásilka zevně neporušena a zda souhlasí počet manipulačních jednotek.

Pro odběr zboží jsou určeny tyto podmínky:

-         místo odběru : rampa, sklad nebo stanice určení, např. železniční stanice, pošta apod., 

-         účast při  odběru : dopravce zboží nebo dodavatel ( řidič, závozník) a vedoucí prodejny nebo jím pověřený pracovník, 

-         doklad, podle kterého se uskutečňuje odběr - je jím přepravní list (dodací list, nákladní list, faktura apod.), 

-         zaměření odběru musí být na zjištění: 

a)        zjevné neporušenosti zásilky, neporušenosti plomby (olověné pečeti) např. na železničním vagóně, nákladním autě apod.,

b)       souhlasnost údajů, vyznačených na přepravních obalech a v průvodních dokladech,

c)        odsouhlasení počtu obalů, beden, balíků apod.,

d)       zjišťování brutto váhy a její porovnání s údaji na přepravních dokladech,

e)        neporušenost každého obalu, kusu.

Odběr zboží v prodejně přísluší jejímu vedoucímu nebo pracovníkovi jím pověřenému v přítomnosti dodavatele nebo dopravce (obvykle závozníka dodavatele). Odpovídá-li dodané zboží údajům v průvodních dokladech, potvrdí jeho odběr vedoucí prodejny na dodacím listu a předá jej závozníkovi dodavatele.

Vyskytnou-li se však při odběru jakékoli nesrovnalosti, sepíše se zápis, který podepíše též přítomný zástupce dodavatele.

Přejímka zboží

Přejímka, jako druhá fáze přijmu zboží, následuje po odběru zboží a vedoucí prodejny ji má uskutečnit ihned hlavně u potravinářského a rychle se kazícího zboží, nejpozději však do 15 dní po odběru u sortimentu ostatního.

Pro vlastní přejímku zboží platí všeobecně tato pravidla:

-         místo přejímky – sklad prodejny – prostor pro tento účel vymezený, 

-         doklad, podle kterého se přejímka uskutečňuje, má být zásadně faktura, podle které je prodejna za dodávku zatížena. 

Přejímka zboží je zaměřena na:

1.        Kvantitativní (množstevní) kontrolu, při níž se porovnává skutečně dodané množství s účtovaným. Uskutečňuje se přepočítáním, měřením, vážením.

2.        Kvalitativní přejímku ( jakostní ) –  principem jakostní přejímky je srovnání jakosti přejímaných výrobků s jakostí standardu, dohodnutého mezi dodavatelem a odběratelem. Jakostním standardem bývá nejčastěji technická norma. Je možno se o jakosti domluvit i formou smlouvy  popřípadě je měřítkem taková jakost, která vyhovuje obvyklému použití. Jakostní přejímku provádíme zásadně u každé dodávky.

Podle rozsahu můžeme jakostní přejímku zboží dělit na :

a)        úplnou ( 100% -ní přejímku)

b)       neúplnou (výběrovou), do které spadá přejímka namátková, procentní a statistická.

Stoprocentní jakostní přejímka znamená kontrolu každého jednotlivého výrobku v dodávce (kus po kuse). Používá se ke kontrole takových dodávek, kde jakost jednotlivých výrobků může být různorodá. (auta, klenoty, kožichy, některé elektrotechnické výrobky apod.)

Výběrová jakostní přejímka spočívá v tom, že z celé dodávky vybereme určitou část výrobků (výběr neboli vzorek). Překontrolujeme výběr (vzorek) a výsledky vztáhneme na celou dodávku. Rozeznáváme tři typy výběrové přejímky, lišící se způsobem výběru a z toho vyplývající pracnosti a přesnosti. Jsou to přejímka namátková, procentní a statistická

                Výběrová jakostní  přejímka namátková je nejčastější způsob kontroly dodávky a spočívá v tom, že z různých míst dodávky vybereme 2 až 3 přepravní balení, které překontrolujeme a otevřeme. Z každého přepravního balení odebereme 1 až 2 spotřebitelská balení a rovněž překontrolujeme.

Výběrová jakostní přejímka procentní je takový typ přejímky, kdy se dohodou stanoví konkrétní procentní podíl kontroly výrobků dodávky a výsledek se vztáhne na celou dodávku.

Výběrová jakostní statistická přejímka zboží se provádí při dodávkách velkého množství zboží, kde by prověřování každého jednotlivého výrobku bylo neúměrně nákladné. Proto přejímající organizace – velkoprodejny, obchodní domy, supermarkety a hypermarkety –  prověřují jakost zboží tzv. statistickou přejímkou.

                Podstata přejímky spočívá v tom, že se sledované vlastnosti – jakost zboží, měří nebo zkoumají dohodnutým způsobem (mezi maloobchodním podnikem a dodavatelem) jen u určitého množství vybraných výrobků. V dohodě se určuje rozsah výběru, tj. počet výrobků, který se bude prověřovat. Současně je určeno pravidlo pro rozhodnutí o tom, kdy se celá dodávka bude považovat za vyhovující nebo nevyhovující.

3.        Sortimentní kontrolu, při níž se porovnává:

a)        rozsah vyřízení objednávky,

b)       soubornost a kompletnost dodávky. Výrobek je nekompletní, jestliže chybí některá samostatně použitelná část, která měla být s výrobkem dodána. Za nekompletní výrobky se považují také ty, které nemají příslušenství – dokumentaci, atest, tj. označení vlastnosti, kvality výrobku, návod k použití, záruční list, náhradní díly – součástky, technický popis, označení výrobku výrobcem, označení velikosti apod.

4.        Cenovou a početní kontrolu, při níž vedoucí prodejny porovná účtované ceny s cenami uvedenými v ceníku dodávající firmy. Stejně tak provede početní kontrolu podle jednotlivých účtovaných položek i na celkový obnos faktury.

Reklamace vůči dodavateli

                Podstatou přejímky zboží je odhalení případných jakostních i množstevních závad v dodávce.

Dodavatel je povinen dodat zboží v množství, jakosti a provedení, jež určuje smlouva, a musí je zabalit nebo opatřit pro přepravu způsobem stanoveným ve smlouvě nebo takovým způsobem, který je obvyklý k uchování a ochraně zboží. Je-li zboží dodáno podle vzorku nebo předlohy, je prodávající povinen dodat zboží s vlastnostmi předloženého zboží. Poruší-li dodavatel tyto povinnosti, má zboží vady. Jakmile se při přejímce zjistí množstevní, kvalitativní nebo cenové a početní nesrovnalosti, uplatní vedoucí prodejny právo reklamace. Reklamace je písemné sdělení odběratele dodavateli, že dodávka zboží je vadná – s uvedením specifikace zjištěných vad. Lhůta pro uplatnění práva reklamace z přejímky zboží je určena ve smlouvě mezi kupujícím a prodávajícím. Pokud není stanovena, a vady mohly být zjištěny později, je možné uplatňovat nároky z vad nejpozději do dvou let od doby dodání zboží. U vad, na něž se vztahuje záruka za jakost, platí místo této lhůty záruční doba. Záruka za jakost zboží po určitou dobu znamená, že zboží si v této záruční době zachová smluvené vlastnosti. O zjištěných vadách zboží je vedoucí prodejny povinen podat zprávu dodavateli bez zbytečného odkladu..Na veškeré vady zjištěné při odběru i při přejímce vystavuje prodejna doklad (reklamační list) a vedoucí prodejny předloží věrohodný důkazní prostředek, který si zajistí tím, že:

1.        jakmile zjistí chybu v dodávce, přizve dodavatele nebo jeho zástupce,

2.        při zjištění závažných chyb přeruší přejímku dodávky a přizve dodavatele nebo jeho zástupce k dokončení přejímky,

3.        sepíše zápis, který podepíše – a to opět pokud je to možné za přítomnosti dodavatele,

4.        odebere vzorky chybného nebo jinak narušeného zboží,

5.        vadné výrobky nebo část dodávky až do vyřízení reklamace uloží odděleně.

Způsoby vyřízení reklamací

Prodejna může požadovat:

-         odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné; 

-         odstranění vad dodáváním náhradního zboží za zboží vadné; 

-         dodání chybějícího zboží; 

-         přiměřenou slevu z kupní ceny (nejsou-li vady odstraněny v přiměřené lhůtě), nebo 

-         vrácení peněz, a tím odstoupit od sjednané smlouvy. 

Kupující však nemůže odstoupit od smlouvy, jestliže vady včas neoznámil prodávajícímu.

Ve smlouvě může být sjednána i tzv. smluvní pokuta, kterou kupující uplatňuje v případě nedodržení smluvních podmínek.

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA