23. Odpovědnost zaměstnanců za škody
23. Odpovědnost zaměstnanců za škody (obecná odpovědnost, hmotná odpovědnost, odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody, odpovědnost za ztrátu svěřených předmětů)
Obecná odpovědnost
Zásady obecné odpovědnosti stanoví, že pracovník odpovídá za škodu způsobenou zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Zavinění může mít formu úmyslného jednání nebo jednání z nedbalosti. Odpovědnost pracovníka se však může poměrně omezit, jestliže škoda byla způsobena též porušením povinností ze strany organizace.
Náhrada škody vyplývající z obecné odpovědnosti
-při obecné odpovědnosti se hradí skutečná škoda (v penězích nebo uvedením do původního stavu)
- při úmyslné škodě se platí škoda v plném rozsahu
- škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyř a půlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku. V opilosti se hradí škoda v plném rozsahu
Hmotná odpovědnost
- zvláštní a zpřísněný druh odpovědnosti
- schodek v tomto případě je rozdíl mezi skutečným stavem svěřeným hodnot a údaji účetního stavu
- dohoda o hmotné odpovědnosti se musí uzavřít písemně (nutný vlastnoruční podpis pracovníka i podnikatele či vedoucího)
- dohodu možno uzavřít až od 18 let
Rozdělení
- individuální
- kolektivní (společná) => více pracovníků odpovídá společně
- pracovník se může zhostit odpovědnosti, pokud nebyly vytvořeny potřebné pracovní podmínky (např.: nedostatečná technické vybavení, neprovádění kontrol a inventarizací)
- pracovník může odstoupit od dohody pokud je převáděn na jinou práci nebo pokud zaměstnavatel neodstraní závady na které byl upozorněn
- pracovník je povinen zaplatit schodek v plné výši, pokud neprokáže, že schodek zcela nebo zčásti nezavinil
Odpovědnost za nesplnění povinností k odvrácení škody
- vzniká za podmínek, že pracovník vědomě ani neupozornil na hrozící škodu ani nezakročil, ačkoliv by tím bylo zabráněno vzniku škody
- po pracovníkovi může být požadováno, aby přispěl k úhradě škody. Výše příspěvku záleží na tom co bránilo splnění povinnosti a jaký význam má škoda (společenský, osobní, majetkový). Výše příspěvku nesmí překročit trojnásobek průměrného měsíčního výdělku pracovníka
Odpovědnost za ztrátu svěřených věcí
- zaměstnavatel pracovníkovi svěří věc (většinou měřící přístroje, kalkulačka) na písemné potvrzení (přesné označení svěřeného předmětu, aby nemohlo dojít k záměně a vlastnoruční podpis)
- při ztrátě věci musí pracovník nahradit vzniklou škodu. Při určení škody na věci se vychází z ceny v době poškození
- tato odpovědnost platí, pokud zaměstnanec může předmět kvalifikovaně zabezpečit a sám a výlučně používat tento předmět