29. Odměňování za práci
29. Odměňování za práci
(hodnocení a odměňování pracovníků, druhy, složky a výpočet mzdy, produktivita práce)
V tržní ekonomice i člověk jako pracovní síla má svoji užitnost a cenu. Užitnost spočívá v tom, že se podílí na rozmnožování statků a služeb svojí prací. Cenou pracovní síly za vykonanou práci v podniku je mzda – peněžité, výjimečně naturální plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci.
V tržní ekonomice odměňování zaměstnanců vychází ze situace na trhu práce. Základní obecnou zásadou odměňování za vykonanou práci je tedy její tržní úspěšnost, která v podstatě odráží význam a potřebnost práce.
Produktivita práce je poměr mezi vstupem (počet pracovníků, odpracovaný čas) a výstupem (výkony, např. výrobky ve hmotných jednotkách, korunách nebo v normohodinách). Mezi zdroje růstu produktivity práce patří:
- technický rozvoj - nová technika, nová technologie;
- dokonalejší organizace výrobních činitelů – rozmístění strojů, uspořádání toku materiálu, využití pracovníků;
- vyšší kvalifikace lidí.
Mzdové otázky jsou upraveny v mzdových předpisech, v kolektivních smlouvách a v pracovních smlouvách.
K základním omezením ze strany státu v mzdové politice podniku patří:
- výše minimální mzdy;
- délka pracovního týdne a dovolené;
- stanovení minimálních mzdových příplatků za přesčasovou práci, práci o sobotách a nedělích, práci v noci.
Tržní úspěšnost pracovních sil ovlivňují zejména tyto činitele:
- druh práce (pracovní funkce);
- množství práce;
- jakost práce;
- namáhavost práce;
- stav hospodaření podniku.
Při stanovení konkrétní výše mzdy zaměstnavatele využívají mzdovou soustavu – soubor zásad a postupů vycházejících ze státních omezení a činitelů ovlivňujících tržní úspěšnost práce ke stanovení konkrétní výše mzdy.
Mzdovou soustavu tvoří:
- kvalifikační katalogy prací, které rozdělují jednotlivá povolání do určitého počtu kvalifikačních tříd.
- mzdové tarify vyjadřují výši mzdy pro jednotlivé kvalifikační třídy. Jejich seřazením pro jednotlivé kvalifikační třídy vzniká stupnice mzdových tarifů.
- složky mzdy
o základní
o pohyblivá
Základní složka mzdy představuje způsob hodnocení vykonané práce. Formy základní mzdy:
- časová mzda je založena na stanovení množství peněz za odpracovaný čas (hodiny), tzn. výše mzdy závisí na počtu odpracovaných hodin;
- u úkolové mzdy je základem hodnocení dosahovaný výkon, tzn. výše mzdy je dána např. množstvím vyrobených výrobků;
- u smíšené mzdy se při stanovení její výše vychází jak z časové, tak i úkolové formy mzdy;
- podílová mzda je forma, při které výši mzdy vyjadřuje podíl na výsledku hospodaření podniku, např. na tržbách.
Pohyblivé složky mzdy tvoří:
- příplatek k základní mzdě, který se zpravidla vyplácí za práci konanou za zvláštních podmínek, např. práce ve ztíženém pracovním prostředí, práci v noci, přesčas, o sobotách a nedělích;
- náhrady mzdy přísluší pracovníkům za neodpracovaný čas, se kterým předpisy počítají, např. za dovolenou, prostoje z viny zaměstnavatele;
- prémie představují určitou peněžitou částku za splnění předem stanoveného úkolu;
- odměny se vyplácejí pracovníkům nepravidelně za jejich mimořádné pracovní zásluhy, např. zastupování nemocného pracovníka, splnění mimořádného pracovního úkolu apod.
Souhrn základní mzdy a jednotlivých pohyblivých složek označujeme hrubá mzda – hrubý příjem. Zaměstnavatel však zaměstnanci vyplácí pouze čistou mzdu – čistý příjem, který se zjistí tak, že od hrubého příjmu odečteme zákonné srážky (sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmu fyzických osob). Mzda za vykonanou práci se vypočítává zpravidla měsíčně a vyplácí zpětně za předchozí měsíc.
Schéma výpočtu mzdy, pojistného a zálohy na daň
1. Výpočet hrubé mzdy:
Hrubá mzda = základní mzda + příplatky + náhrady mezd + odměny + prémie
2. Výpočet pojistného:
a) Z hrubé mzdy zaměstnance se sráží:
- 4,5% z příjmu na zdravotní pojištění
- 8,0% z příjmu na sociální pojištění (z toho činí 6,5% důchodové pojištění, 1,1% nemocenské pojištění, 0,4% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)
b) Kromě sazeb pojistného srážených ze mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svůj daňově účinný náklad:
- 9% na zdravotní pojištění
- 26% na sociální pojištění (19,5%, 3,3% a 3,2%)
3. Výpočet zálohy na daň z příjmů:
Hrubá mzda
- zdravotní pojištění (4,5%) v Kč, zaokrouhlené na Kč nahoru
- sociální pojištění (8%) v Kč, zaokrouhlené na Kč nahoru
= základ daně v Kč (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru)
= záloha na daň v Kč (do základu 10.100 Kč je sazba 12%, potom klouzavě progresivní)
- slevy (na poplatníka, na invaliditu, na studenta)
- bonus (na dítě)
= záloha na daň v Kč (snížená)
4. Výpočet čisté mzdy: 5. Výpočet mzdy k výplatě:
Hrubá mzda Čistá mzda
- zdravotní pojištění - ostatní srážky (záloha na mzdu, životní
- sociální pojištění pojištění, spoření, splátky úvěru, výživné,
- záloha na daň z příjmů splátka manka a škody apod.)
= čistá mzda + dávky nemocenského pojištění
= mzda k výplatě