Jdi na obsah Jdi na menu
 


29. Odměňování za práci

24. 3. 2007

29.      Odměňování za práci

(hodnocení a odměňování pracovníků, druhy, složky a výpočet mzdy, produktivita práce)

V tržní ekonomice i člověk jako pracovní síla má svoji užitnost a cenu. Užitnost spočívá v tom, že se podílí na rozmnožování statků a služeb svojí prací. Cenou pracovní síly za vykonanou práci v podniku je mzda – peněžité, výjimečně naturální plnění poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci za vykonanou práci.

V tržní ekonomice odměňování zaměstnanců vychází ze situace na trhu práce. Základní obecnou zásadou odměňování za vykonanou práci je tedy její tržní úspěšnost, která v podstatě odráží význam a potřebnost práce. 

Produktivita práce je poměr mezi vstupem (počet pracovníků, odpracovaný čas) a výstupem (výkony, např. výrobky ve hmotných jednotkách, korunách nebo v normohodinách). Mezi zdroje růstu produktivity práce patří:

-          technický rozvoj - nová technika, nová technologie;

-          dokonalejší organizace výrobních činitelů – rozmístění strojů, uspořádání toku materiálu, využití pracovníků;

-          vyšší kvalifikace lidí.

Mzdové otázky jsou upraveny v mzdových předpisech, v kolektivních smlouvách a v pracovních smlouvách.

K základním omezením ze strany státu v mzdové politice podniku patří:

-          výše minimální mzdy;

-          délka pracovního týdne a dovolené;

-          stanovení minimálních mzdových příplatků za přesčasovou práci, práci o sobotách a nedělích, práci v noci.

Tržní úspěšnost pracovních sil ovlivňují zejména tyto činitele:

-          druh práce (pracovní funkce);

-          množství práce;

-          jakost práce;

-          namáhavost práce;

-          stav hospodaření podniku.

Při stanovení konkrétní výše mzdy zaměstnavatele využívají mzdovou soustavu – soubor zásad a postupů vycházejících ze státních omezení a činitelů ovlivňujících tržní úspěšnost práce ke stanovení konkrétní výše mzdy.

Mzdovou soustavu tvoří:

-          kvalifikační katalogy prací, které rozdělují jednotlivá povolání do určitého počtu kvalifikačních tříd.

-          mzdové tarify vyjadřují výši mzdy pro jednotlivé kvalifikační třídy. Jejich seřazením pro jednotlivé kvalifikační třídy vzniká stupnice mzdových tarifů.

-          složky mzdy 

o        základní

o        pohyblivá

Základní složka mzdy představuje způsob hodnocení vykonané práce. Formy základní mzdy:

-          časová mzda je založena na stanovení množství peněz za odpracovaný čas (hodiny), tzn. výše mzdy závisí na počtu odpracovaných hodin;

-          u úkolové mzdy je základem hodnocení dosahovaný výkon, tzn. výše mzdy je dána např. množstvím vyrobených výrobků;

-          u smíšené mzdy se při stanovení její výše vychází jak z časové, tak i úkolové formy mzdy;

-          podílová mzda je forma, při které výši mzdy vyjadřuje podíl na výsledku hospodaření podniku, např. na tržbách.

Pohyblivé složky mzdy tvoří:

-          příplatek k základní mzdě, který se zpravidla vyplácí za práci konanou za zvláštních podmínek, např. práce ve ztíženém pracovním prostředí, práci v noci, přesčas, o sobotách a nedělích;

-          náhrady mzdy přísluší pracovníkům za neodpracovaný čas, se kterým předpisy počítají, např. za dovolenou, prostoje z viny zaměstnavatele;

-          prémie představují určitou peněžitou částku za splnění předem stanoveného úkolu;

-          odměny se vyplácejí pracovníkům nepravidelně za jejich mimořádné pracovní zásluhy, např. zastupování nemocného pracovníka, splnění mimořádného pracovního úkolu apod.

Souhrn základní mzdy a jednotlivých pohyblivých složek označujeme hrubá mzdahrubý příjem. Zaměstnavatel však zaměstnanci vyplácí pouze čistou mzdu – čistý příjem, který se zjistí tak, že od hrubého příjmu odečteme zákonné srážky (sociální a zdravotní pojištění a zálohu na daň z příjmu fyzických osob). Mzda za vykonanou práci se vypočítává zpravidla měsíčně a vyplácí zpětně za předchozí měsíc.

Schéma výpočtu mzdy, pojistného a zálohy na daň

1.     Výpočet hrubé mzdy:

Hrubá mzda = základní mzda + příplatky + náhrady mezd + odměny + prémie

2.     Výpočet pojistného:

        a)     Z hrubé mzdy zaměstnance se sráží:

                - 4,5% z příjmu na zdravotní pojištění

                - 8,0% z příjmu na sociální pojištění (z toho činí 6,5% důchodové pojištění, 1,1% nemocenské pojištění, 0,4% příspěvek na státní politiku zaměstnanosti)

       

        b)    Kromě sazeb pojistného srážených ze mzdy zaměstnance odvádí zaměstnavatel ještě pojistné jako svůj daňově účinný náklad:

                - 9% na zdravotní pojištění

                - 26% na sociální pojištění (19,5%, 3,3% a 3,2%)

3.       Výpočet zálohy na daň z příjmů:

        Hrubá mzda

        -       zdravotní pojištění (4,5%) v Kč, zaokrouhlené na Kč nahoru

        -       sociální pojištění (8%) v Kč, zaokrouhlené na Kč nahoru

=      základ daně v Kč (zaokrouhluje se na celé stokoruny nahoru)

=      záloha na daň v Kč (do základu 10.100 Kč je sazba 12%, potom klouzavě progresivní)

-       slevy (na poplatníka, na invaliditu, na studenta) 

-       bonus (na dítě)

=      záloha na daň v Kč (snížená)

4.       Výpočet čisté mzdy:                                        5.  Výpočet mzdy k výplatě:

        Hrubá mzda                                                               Čistá mzda

-          zdravotní pojištění                                           -       ostatní srážky (záloha na mzdu, životní

        -       sociální pojištění                                                      pojištění, spoření, splátky úvěru, výživné,

        -       záloha na daň z příjmů                                             splátka manka a škody apod.)

        =      čistá mzda                                                          +      dávky nemocenského pojištění

                                                                                            =      mzda k výplatě

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Komentáře

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA